Avlija aneb Moraváci hrají balkán
„Balkánská hudba je moravské hodně blízká, třeba sedlácký tanec je podobně kulhavý jako liché rytmy z Balkánu,“ tvrdí akordeonista Josef Keller.
A ví, o čem mluví. Má zkušenosti z různých cimbálových muzik. Od moravského a slovenského folkloru přišla i zpěvačka Ladislava Bačíková. U zrodu skupiny Avlija ale stáli dva nefalšovaní Srbové.
Ve skupině už je dnes jen jeden – hráč na flétnu frulu Nikola Djokič. Z dosud nejmenovaných doplňme hráče na darbuku Dušana Medlu a zpěvačku Simonu Kellerovou. Ke kapele ještě patří kontrabasista Ondřej Mikulka, ten se však nezúčastnil vystoupení, které jsme v brněnské Staré Pekárně 5. října 2016 nahráli a nyní nabízíme k poslechu.
Předivo melodií ze Srbska, Bulharska, Makedonie, Rumunska a dalších oblastí je tak tkáno jen z velmi průzračných nitek hlasů a flétny fruly. Jediným harmonickým nástrojem je akordeon a břitký rytmus obstarává pohárový buben orientálního původu, darbuka.
Josef Keller v krátkém rozhovoru před koncertem objasňuje přístup moravské kapely k balkánským inspiracím včetně otázky, co že znamená to slovo avlija? Jde o výraz původně z turečtiny, pojmenovávající vesnickou dvoranu, kde se odehrávají společenské veselice nejrůznějšího druhu. A zpěvy, tanec a pištba v nich hrají zásadní roli. Proto i Avlija vítá, když se na jejích vystoupeních tančí a zpívá vespolek.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.