Ruské byliny
Ruské byliny, neboli stariny, které vám v tomto týdnu nabídneme jako Stránky na dobrou noc, jsou nejvýznamnějším odkazem staroruské lidové slovesnosti. Písně o hrdinských činech bohatýrů, o jejich vítězných bojích s nepřáteli země oslavovali svatou Rus i širokou ruskou duši. V režii Tomáše Jirmana a za podpory mistra zvuku Hany Kovalové uslyšíme Stanislava Šárského. Překlady Jana Vladislava pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Pořad vznikl v ostravském studiu Českého rozhlasu.
Začátek 19. století znamenal pro ruskou kulturu dva nesmírně cenné objevy: v roce 1800 byl vydán Zpěv o výpravě Igorově a čtyři roky po něm první sbírka ruských bylin. Byliny- stariny představují skladby opravdu starobylé, pěstované vesměs moudrými a váženými, i když negramotnými rolníky jako památky ze starých časů. A to s pietou tak absolutní, že nikdy neměnili ani verše pro posluchače již nesrozumitelné.
V repertoáru ruské vesnice měly byliny opravdu výjimečné postavení už proto, že zpívat, skazyvať byliny dovedlo jen několik jednotlivců. Jejich umění se udržovalo v rodinné tradici. Pro rozhlasový cyklus Stránky na dobrou noc vybrala a upravila Eva Lenartová 5 bohatýrských příběhů ze sbírky Ruské byliny, která vyšla v roce 1964 v Praze.
Třicet devět skladeb o bohatýrech převážně z družiny kyjevského knížete Vladimíra a z bohatého kupeckého Novgorodu přeložil Jan Vladislav. Vedle známých příběhů o Iljovi Muromcovi, Čurilu Plenkovičovi či Sadkovi najdeme v knize i vzácnější zápisy, jejichž hrdinou je například Danila Lovčanin nebo Gleb Voloďjevič. Rozhlasová podoba pěti bylin vznikla v ostravském studiu Českého rozhlasu. V režii Tomáše Jirmana uslyšíme herce Stanislava Šárského, zvuk hlídala Hana Kovalová.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
