Amelie Posse-Brázdová: Život spjatý s Československem

Osobnost švédské spisovatelky Amelie Posse-Brázdové (1884-1957), je neodmyslitelně spjata s novodobou historií české státnosti. Pocházela ze Stockholmu, ze starobylé aristokratické politicky a kulturně činné švédské rodiny. Studovala hudbu, malířství a architekturu ve švédském Lundu a v dánské Kodani, v letech 1911-25 žila v Římě. Zde se v roce 1915 provdala za českého malíře Oskara Brázdu. Brzy po sňatku byli ale internováni v táboře pro příslušníky států nepřátelských Itálii (Amelie jako švédská státní příslušnice se však brzy dostala na svobodu a záhy se zapojila do zahraničního odboje, kde spolupracovala s T. G. Masarykem, E. Benešem, M. R. Štefánikem...). Od poloviny 20. let začala společně s manželem renovovat zpustošený Líčkov nedaleko Žatce. Zámeček se tehdy stal významným společenským střediskem, za Brázdovými sem dojížděla řada osobností československé kultury, veřejného a politického života.

Jenže přišel Mnichov, statek se ocitl v odstoupeném území a později byl zabaven Němci. Amelie Posse, zanícená pacifistka a aktivní bojovnice proti fašismu, se musela vrátit do Švédska. Na české straně se ovšem angažovala i během druhé světové války i po ní. Stanula v čele boje proti probíhající nacistické infiltraci a za tyto zásluhy je považována za jednu z nejvýznamnějších osobností moderní švédské historie. V kritickém roce 1948 působila dočasně v Československu jako zahraniční korespondentka, byla jedním z posledních lidí, kterým se podařilo mluvit s E.Benešem těsně před jeho smrtí. Po návratu do Švédska se stala vůdčí silou v organizování exilového života, ze všech sil pomáhala československým uprchlíkům a šířila znalosti o Československu příspěvky v tisku, rozhlase a v neposlední řadě nově napsanými knihami. Byla vyznamenána nejvyššími civilními řády – Řádem bílého lva ČSR a dalšími řády Velké Británie, Norska a Dánska.