Návraty k nultému kilometru

29. listopad 2009

V cyklu Schůzky s literaturou uvádíme pásmo s podtitulem Svět strachu a nočních můr maďarského spisovatele Ádáma Bodora. Připravila, ukázky z vlastních překladů vybrala a komentáře čte Anna Valentová. V režii Vlada Ruska účinkují Ladislav Frej, Miroslav Táborský a Milena Steinmasslová. Premiéru vysíláme v rámci projektu Rok v Evropě.

Ádám Bodor se narodil v Kolozsváru (Cluj) roku 1936. Matka pocházela z místní úřednické rodiny, otec byl ekonom a stal se bankovním ředitelem. Roku 1944 stanul v čele finančních institucí v Budapešti, proto se rodina odstěhovala do hlavního města, ale už roku 1945 se ještě před oficiálním uzavřením míru vrátila zpět do Kolozsváru, ačkoli se už vědělo, že severní Sedmihradsko bude definitivně připojeno k Rumunsku.

Doma očekával Bodorovy sice vypleněný dům, avšak otce místo bankovního ředitele a relativně klidné dva tři roky. Roku 1949 byli vystěhováni, protože se v sousedním domě usadila Securitate (rumunská politická policie). Spisovatelův otec byl zatčen o rok později, obžalován ve vykonstruovaném politickém procesu a odsouzen k pěti letům vězení "za vlastizradu". Po tuto dobu neměla o něm rodina žádné zprávy. Roku 1968 byl sice spolu s ostatními odsouzenými v tomto procesu rehabilitován, ale tuto svou rehabilitaci přežil jen o půldruhého roku. Když Ádámu Bodorovi zatkli otce, bylo mu čtrnáct let a studoval ve svém rodném městě na evangelickém gymnáziu. Roku 1952 byl zatčen a odsouzen pro protistátní činnost a šíření letáků. Ve vězení strávil dva roky, poté pracoval jako tovární dělník, nakonec vystudoval roku 1960 evangelickou teologii a působil jako archivář v kolozsvárském církevním archívu. V letech 1964-l968 se živil v přepisovačské a překladatelské kanceláři a v té době mu také začaly vycházet první prózy v kolozsvárském literárním časopise Utunk. První prozaická sbírka A tanú (Svědek) mu vyšla roku 1969. Od té doby až do přesídlení do Maďarska (roku 1982) se věnoval pouze literatuře.

Pozornost vzbudil osobitým viděním ztvárňované reality, které se projevilo zvláště ve dvou románech, v Okrsku Sinistra (česky roku 2008, nakl. Havran) a v Návštěvě arcibiskupa (česky roku 2007, nakl. Havran). Vypovídá v nich o zlu, o tupé, nelítostné, zmechanizované diktatuře v dokonale absurdním, ponurém světě, v němž vymřela morálka, obecně lidské hodnoty a přirozená důstojnost člověka.

Básnířka a publicistka Zsófia Balla s Ádamem Bodorem připravila knihu rozhovorů Pach věznice (A börtön szaga, 2001).Česky je dostupná také jeho novela Detašované pracoviště (Světová literatura, 1990, č. 2).

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu