Stefan Andres: El Greco maluje Velkého inkvizitora
Novela Stefana Andrese El Greco maluje velkého inkvizitora (1936, česky 1979) je mistrovským dílem autora, který se ve svém rozsáhlém, fabulačně bohatém a jazykově vytříbeném díle staví z pozic křesťanského humanismu na obranu člověka proti všemu, co ho odlidšťuje a co narušuje přirozenou etiku vztahů. Autor tu proti nebezpečí chladného dogmatismu nestaví jako obranu revoltu, nýbrž vnitřní stabilitu a integritu osobnosti, věrnost lidskému vnitřnímu hlasu, neohroženost a tvůrčí postoj. El Greco se ve střetu s velkým inkvizitorem přiznává ve smyslu křesťanské pokory k metafyzické bázni před světem a před bytím vůbec, tato bázeň mu je "počátkem moudrosti" a skýtá mu obranu proti živočišnému strachu před konkrétním zlem. Je mu zdrojem vnitřní stability a pramenem naděje. Z překladu Evy Pátkové připravil Petr Turek. V režii Vlada Ruska účinkuje Jiří Ornest.
Německý prozaik, básník, dramatik a autor rozhlasových her Stefan Andres (26. 6. 1906 Breitweis - 29. 6. 1970 Řím) studoval nejprve klášterní školu v Holandsku, ve studiích pokračoval na univerzitě (teologie, filozofie, germanistika) a poté r. 1937 emigroval do Itálie. R. 1950 se vrátil do NSR, od r. 1961 žil opět trvale v Itálii.
Ve svém rozsáhlém, fabulačně bohatém a jazykově vytříbeném díle se z pozic křesťanského humanismu Andres staví na obranu člověka proti všemu, co ho odlidšťuje a co narušuje přirozenou etiku vztahů, ať je to inkvizice, fašismus, válka či svět moderního podnikání. Stefan Andres nepodléhal vábení modernistických teorií a ve svém psaní vycházel z vnitřní nutnosti sdělovat lidem příběhy obsahující morální, byť ne moralizující apely k obnovení humanismu ve 20. století. Snad právě proto je jeho dílo živé i dnes, kdy mnohé modernistické výstřelky jsou spíš předmětem literárněvědného bádání... Nejznámějším Andresovým dílem je novela El Greco maluje velkého inkvizitora (1936, česky 1979 ve výboru Hrob závisti). Autor tu proti nebezpečí chladného dogmatismu nestaví jako obranu revoltu, nýbrž vnitřní stabilitu a integritu osobnosti, věrnost lidskému vnitřnímu hlasu, neohroženost a tvůrčí postoj. El Greco se ve střetu s velkým inkvizitorem přiznává ve smyslu křesťanské pokory k metafyzické bázni před světem a před bytím vůbec, tato bázeň mu je "počátkem moudrosti" (což je opak individualistické revolty, která člověka vyjímá z ostatního bytí a vrhá ho do osamělosti) a skýtá mu obranu proti živočišnému strachu před konkrétním zlem. Je mu zdrojem vnitřní stability a pramenem naděje. Do češtiny byl přeložen jeho román Holubí věž (1966, č. 1974), příběh německého vědce, který se v třicátých letech 20. stol. uchýlil na italský venkov, aby nemusel sloužit nacismu, a převyprávění Knihy knih Velký příběh Bible (1965, č. 1969).
Z překladu Evy Pátkové připravil Petr Turek. V režii Vlada Ruska účinkuje Jiří Ornest.
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.