Jaroslav Žila: V hrudi pták
Jaroslav Žila, básník a učitel, se narodil a také žije v Ostravě. Vyrůstal však v Beskydech, v těsném sepětí s krajinou svých předků.
Počátky jeho tvorby spadají do první poloviny 80. let, ale časopiseckého vydání i knižní podoby se jeho básně dočkaly až roku 1994, kdy v ostravské Sfinze vyšla sbírka Drápy kamenů. Žilovým záměrem bylo zachytit v textech kouzlo chvíle tak, aby nepoužíval zbytečných slov – výsledkem jsou básně velmi střídmé a až panensky čisté. Podniká cestu k vlastním kořenům, ztotožňuje se se samorostlým, ale pevně stanoveným hodnotovým světem svých předků a jistotu hledá v řádu přírody. Do protikladu k jejímu majestátu staví pomíjivost lidské existence. A tyto atributy jsou pro Žilovu poezii stále určující.
O rok později, v roce 1995, vzniká ze spojení fotografií Viktora Koláře a Žilových veršů působivá kniha Ostrava, obležené město. V roce 2000 vydalo nakladatelství Host sbírku Nejstarší žena vsi a v roce 2003 Votobia uvedla na trh titul Tereza a jiné texty. Nová sbírka Jaroslava Žily V hrudi pták, o kterou se opět postaralo nakladatelství Host, tvořivě navazuje na autorovu specifickou poetiku, jak je čtenáři známa z jeho předchozích děl. Tematicky opět čerpá z ukotvenosti v místních a rodových tradicích, zejména v prostředí moravskoslezských Beskyd, v osobních reminiscencích na události ze života rázovitých horalů a předků. Poezie představuje sugestivní mozaiku privátní i krajinné historie zbudovanou básnickou pamětí ve veršových mikropříbězích a lyrických reflexích či zkratkách. Formálně jsou básně ucelenými miniaturami se subtilní metaforickou, v nichž děje, stavy a prožitky působí často jen silou přímočaré výpovědi. K pestrosti výrazových prostředků přispívá užívání dialektu a řečových figur charakteristických pro obyvatele beskydských chalup a horských osad. Verše Jaroslava Žily uslyšíme v interpretaci ostravského herce Norberta Lichého. „V hrudi pták, nebýt klece žeber.“
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi. Slavný básník očima své milenky
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Ludvík Souček: Prouklovi kočkeni. Dokážou se lidé sžít s nově objevenými podivnými tvory?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.