Martin Heidegger a Hanna Arendtová – Bytí a čas

Martin Heidegger, uznávaný filozof působící na marburské univerzitě, se v roce 1924 ve svých pětatřiceti letech seznamuje s Hannou Arendtovou. Je jeho studentkou a je jí teprve osmnáct let. V době, kdy se seznámil s Hannou, byl ženatým otcem dvou dětí a pracoval na díle Bytí a čas. Vzplane mezi nimi vášnivý vztah, který však nemá dlouhé trvání – Arendtová později odchází studovat do Heidelberku, seznamuje se s filozofem Karlem Jaspersem, který se stává jejím profesorem a celoživotním přítelem. Oba spojuje tíživá politická situace, v níž ona jako židovka a on jako manžel židovky žijí v neustálém strachu. Arendtová po sňatku s Heinrichem Blücherem nakonec emigruje do USA, kde se započíná její velká kariéra politické teoretičky – píše zásadní díla jako Původ totalitarismu, Eichmann v Jeruzalémě nebo Vita activa.

Heidegger se v roce 1933 stal rektorem Freiburské univerzity, kterou se snažil zreformovat v rámci národně socialistického pojetí vysokého školství – věřil, že Hitlerovova vize je jedinou možností pro obnovu Evropy. Po roce ovšem na svou funkci znechucen rezignuje. Po skončení války byl svojí spoluprací s nacistickým režimem zdiskreditován, ale jeho zákaz vyučování trval pouze šest let, což ukazuje, jak malý dopad měla německá denacifikační politika. Poté nadále vyučoval filozofii ve Freiburku.

Dalo by se očekávat, že je zdiskreditován i v očích Hanny Arendtové. Ta však na svoji první velkou lásku nemůže zapomenout, nepřestává ji fascinovat. Naopak jej ve veřejném diskurzu omlouvá, napravuje jeho pověst, v Americe podporuje vydání jeho děl a při své první návštěvě Evropy po válce touží po tom se s ním opět setkat. Jejich vztah se válkou tedy nikterak neproměnil: oba se navzájem potřebují, ale Hanna je zcela podřízena Martinovi. On oceňuje její interpretační schopnosti a bystrou mysl, ale její práce a názory ho nezajímají.

V pásmu zazní korespondence Hanny Arendtové s Martinem Heideggerem, Carlem Jaspersem a Heinrichem Blücherem. Z vlastních překladů připravila Tereza Semotamová. Režie Radim Nejedlý. Vyrobila Tvůrčí skupina Brno.