Josef Kořenský: Světem a přírodou

Cestovatel a spisovatel Josef Kořenský se narodil 26. července 1847 v Sušně u Benátek nad Jizerou. Už jako student reálné školy v Mladé Boleslavi se zabýval paleontologií a získal slušnou sbírku zkamenělin, o které se s uznáním vyslovil i dr. Antonín Frič. Ten mladého a zaníceného přírodovědce podporoval i za jeho studií na pražském učitelském ústavu a poskytl mu dokonce azyl v muzeu.

Od roku 1867 učil Kořenský nejprve v Radnicích, pak v Litomyšli a nakonec na Smíchově (ulice dodnes nese jeho jméno), kde jeho obliba v paleontologii našla uplatnění na nedalekých bohatých lokalitách (Barrandov aj.).

Po celou dobu dále studoval, přednášel a psal díla vědecká i populární, přispíval do časopisů, ale především cestoval. Projel všechny evropské státy, vydal se až na Sibiř a v letech 1893–1894 vykonal cestu kolem světa, která mu poskytla látku na monumentální dílo Světem a přírodou, první toho druhu v Čechách.

Ze svých cest přivezl Kořenský spoustu uměleckých i etnografických předmětů a přírodnin, aby jimi obohatil česká muzea, ale i školní kabinety. Za jeho celoživotní dílo mu byl roku 1927 udělen čestný doktorát na Karlově universitě. Zemřel 8. října 1938 v Praze.

Výlet do Danešova údolí v Austrálii

Úryvek připomíná jména badatelů, kteří se zasloužili o prozkoumávání australské pevniny a jejichž jména nesou názvy pohoří, kopců, řek jezer, osad a dalších míst. Mezi nimi zvlášť oceňuje přínos českého zeměpisce a geologa profesora Jiřího Daneše a jeho společníka, botanika profesora Domína, kteří prozkoumali a zmapovali odlehlá území australského Queeslandu.

Divy irských břehů

V této části vypráví Josef Kořenský o své výpravě do Irska, připomíná jeho geologické a hospodářské zvláštnosti a obdivuje nádhernou přírodu.

Věhlas české kuchyně v Malé Asii

V cyklu Stránky na dobrou noc čteme z knihy Světem a přírodou legendárního cestovatele a spisovatele, který zde vypráví o hotelu Češky paní Tadya a jejím působení v Turecku na přelomu 19. a 20. století.

V kobkách staroegyptských hrobů

Z úryvku věnovaného autorově cestě do Egypta jsou zřejmé i jeho rozsáhlé historické, kulturní, zeměpisné a přírodní znalosti navštívených míst.