Eva Límanová: Rok pod Horou Boha štěstí (7 částí)
Rok pod Horou Boha štěstí vznikl původně jako soubor dopisů, které spisovatelka, herečka Eva Límanová psala své přítelkyni, Jaroslavě Blažkové do Kanady v době, kdy se synem a manželem pobývali v Japonsku. Japanolog Antonín Líman zde rok přednášel na pozvání Hirošimské univerzity. Rukopis je jakousi konzervou života na japonské vesnici, která dnes už neexistuje, protože se stala součástí tzv.Velké Hirošimy se vším, co k městu patří.
Před několika lety přijeli Eva Límanová se synem a s mužem do Japonska, kde japanolog Antonín Líman na pozvání Hirošimské university rok přednášel. Ubytovali se v malé vesničce Midorii, vzdálené pouhých 10 km od epicentra výbuchu atomové bomby na konci Druhé světové války. Rukopis Rok pod horou Boha štěstí je sbírkou dopisů, které Eva Límanová psala do Kanady své přítelkyni, slovenské spisovatelce Jaroslavě Blažkové. Ta dopisy pečlivě schovávala a posléze povzbuzovala jejich autorku, aby je zpracovala do knižní podoby.
Autorka –bývalá redaktorka Hlasu Ameriky, spisovatelka a herečka Eva Límanová (rozená Passerová) studovala na gymnáziu v Martině, odkud byla z kádrových důvodů vyloučena. Později pracovala jako pomocná dělnice, ošetřovatelka a laborantka. Zároveň se věnovala psaní, které ji přivedlo k filmu, kde vytvořila klíčové role ve dvou stěžejních dílech české kinematografie: nastávající maminku v Jirešově debutu Křik a plavovlásku Lenku ve Vávrově adaptaci Hrubínovy novely Zlatá reneta.
Přispívala do rozhlasového pořadu Mikrofórum a vydala knihu povídek Holka k smíchu. Roku 1967 emigrovala do kanadského Toronta kde pokračovala v literární činnosti, publikovala v českých zahraničních časopisech, podílela se na vydávání literárně – kulturního časopisu Západ a pro Multilingual televizi produkovala a moderovala československé vysílání. V roce 1984 se odstěhovala do Washingtonu kde pracovala 15 let jako redaktorka rozhlasové stanice Hlas Ameriky a vysílala pod svým rodným jménem Eva Passerová.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jean-Claude Brisville: Rozhovor pana Descarta s mladým panem Pascalem. Střet tolerance a nadhledu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.