Rudolf Sloboda: Rodné mestečko

Povídka Rodné mestečko, slovenského prozaika a básníka Rudolfa Slobody, vyšla v roce 1969 v devátém čísle časopisu Slovenské pohĺady. Jeden z nejvýraznějších slovenských literátů měl tehdy už za sebou svůj první román, po jehož vydání se rozhodl věnovat výhradně literatuře.

Rudolf Sloboda je autorem dvaadvaceti prozaických knih, jedné sbírky poezie, tří knih pro děti, dvou divadelních her a čtyř filmových scénářů. Rodák z Devinské Nové Vsi, ročník 1938, začal publikovat povídky časopisecky v době svých studií na Filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Studium však nedokončil, nasedl do vlaku a odjel od Ostravy za skutečným životem. V „ocelovém srdci republiky“ fáral do dolů, pracoval jako dělník ve Vítkovických železárnách a domů na Slovensko se vrátil až v roce 1965, po vydání svého prvního románu. Nadále se pak věnoval až do své smrti v roce 1995 výlučně literatuře.

Slobodův způsob zacházení se slovem, způsob přetavení životní reality v literární matérii nejlépe vystihují slova literárního vědce Petra Zajace: „Sloboda je veľký mystifikátor, vytvára si úplne novú skutočnosť, správajúcu sa len podľa zákonov vlastnej logiky. S tým súvisí změna formy, tentokrát šťastná, využitie rozprávky, traktátu, kroniky, poviedky s kriminálními motívmi.“

Připomíná tím další dva velké slovenské prozaické básnivce – Dominika Tatarku a Ivana Kadlečíka. Všichni tři nabízejí psaní výsostně autentické, všichni tři píší především o tom, co vidí, cítí, žijí.

Zprávu o svém životě však podávají formou křehkého textu s mnoha vrstvami, neologismy a metaforami, textu, který na mnoha místech připomíná báseň v próze.

Každý si tak může přečíst o Slobodově trápení s alkoholem, nemocnou ženou nebo se sousedy. A Sloboda čtenáře nešetří, podává zprávu i o svých sebevražedných sklonech.

Svůj třicet let ztracený a znovunalezený román Láska, který do češtiny přeložil J. A. Pitínský, okomentoval měsíc před svým dobrovolným odchodem ze života těmito slovy: „Bude tento môj román aj pamätový, zmiešam sny a realitu, aby to bolo pekné... Kedže nebudem presne určovať, čo je sen a čo nie, umožní mi to zajsť do minulosti, kedy chcem, nadávať, na koho chcem, nebudem žalovateľný. Tak si môžem niečo dovoliť aj o intímnych veciach, ktoré som doteraz predsa len nemal odvahu zverejniť. (Sex a politiku.).“

Slobodovy texty stojí zato číst a v tomto případě i poslouchat.

Čte: Peter Gábor

Autor: Rudolf SlobodaRežie: Tomáš JirmanPřipravila: Eva Lenartová v Tvůrčí skupině OstravaTechnická spolupráce: Hana Plecháčková