Barbaramáš a Medordes aneb Boj o nevěstu též Zavinšovaná princezna
Letně odlehčené Rozhlasové jeviště přináší hru, která svým košatým názvem připomíná jarmareční představení a v podtitulu se hlásí ke starým loutkářským tradicím.
Hru napsal J. A. Novotný na motivy textů podle starých loutkářských tradic (s odvoláním „především na podání Maiznerů, Kočků, Lagronů, Karfiolů a mnoha dalších“). Ve svém zpracování dal látce výrazný dramatický tvar a akcentoval jazyk, založený na jadrnosti a metaforičnosti.
Děj hry je nesen příběhem, který má tradičním konfliktem dobra se zlem velice blízko k pohádkám. Střetává se tu dobrý čaroděj se zlým kouzelníkem, o ctnostnou princeznu soupeří rytířský vojvoda se záludným princem a dobru k vítězství dopomůže sluha Kašpar.
Do rozhlasové podoby hru přenesl a nastudování se ujal Josef Henke, jenž za tuto režii obdržel v roce 1999 prestižní cenu Prix Bohemia. Inscenaci tedy vysíláme také jako připomenutí této mimořádné režisérské osobnosti v rámci letošních oslav devadesátého výročí Rozhlasu.
Nechte se okouzlit půvabnou naivitou příběhu, jeho svérázným humorem a především suverénní režijní a hereckou prací s nesmírně barevným, svou stavbou však velmi nevšedním jazykem. Titulní role laskavého čaroděje Medordese a úskočného kouzelníka Barbaramáše si s chutí zahráli Vlastimil Brodský a František Němec. Krásnou princeznu, milovaného vojvodu a braziliánského prince představují Iveta Dušková, Lukáš Hlavica a Jan Novotný.
Nejposlouchanější
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.