Claus Hubalek: Hodina Antigony. Volné zpracování Sofoklovy předlohy se odehrává ve 20. století

Starosta Kreon, pamatující si předchozí válečné časy, plné konfliktů a závažných problémů, se konečně chce věnovat svému soukromí. Jeho milovaná schovanka Antigona, jež náhodně odhalila – a tím mu připomenula – zločiny z minulosti, ho však přinutí rozhodnout o tom, jak bude vypadat nejen jeho budoucnost.

V původně divadelní hře Hodina Antigony z roku 1961 je postava titulní hrdinky postavena do situace, kdy odhalí mnohem víc, než jen individuální zločin čelního představitele města a svého poručníka. Zjistí, že o zločinu ví všichni občané, neboť se na něm také podíleli. Motiv kolektivní viny a odplaty je tím, čím se odlišuje Hubalkova Antigona od antického dramatu. Jedinec zde stojí proti sjednocené síle občanů, kteří nebyli potrestáni a udělají vše proto, aby se na věci z minulosti zapomnělo.

Antigona má strach, uvědomuje si, že stojí proti nekonkrétnímu viníku, ale rozhodne se zveřejnit vše, co ví, protože v sázce je možné očištění společnosti. Přestože by ji Kreon rád zachránil, sám vinen, stojí proti stejné mase, která žádá odstranění „šílené ženy“. Tragické vyústění dramatu je nevyhnutelné, avšak způsobem odpovídajícím soudobým politickým praktikám.

Spisovatel, dramaturg a scenárista Claus Hubalek (1926–1995) byl v raném věku povolán, aby bojoval jako voják na frontě. Válku přežil díky tomu, že se ocitl v zajetí. Po návratu do civilního života vystudoval filologii a krátce působil jako učitel. Ačkoliv se literárně uvedl souborem novel Naše mladá léta, známý se stal díky dramatům a komediím Kapitán a jeho hrdina, Žádné pasti na lišky, Pevnost, Stalingrad. Jako divadelní dramaturg pracoval u Bertolda Brechta, v roce 1968 se stal šéfdramaturgem v hamburském divadle Deutsches Schauspielhaus. Mimo to působil také na televizní stanici Norddeutschen Rundfunk.

Inscenaci vysílá Český rozhlas Vltava ve dnech, kdy si připomínáme 80 let od vypuknutí 2. světové války.