Jazzcafé s dvanáctkami

Zákazníci jistě ocení, když jim vrchní Karel Vlach nabídne Ducháčův aperitiv, Prazdroj 12°. Dvanáctitaktové schéma nepřestává jazzmany fascinovat rafinovanou jednoduchostí, ve které je skryta neuvěřitelná emocionální síla. Je ale třeba uhodit na správnou strunu hudebního vkusu tak, jako to v každé situaci dovedla Ella Fitzgerald, jež toto nadání uplatnila i při nahrávání písničky Things Ain’t What They Used To Be. Dvanáct taktů bluesové formy bývá často naplněno trpkostí, ale hudební ventil dovede tento obsah vypustit a tím ulevit bolavé duši. Proto si v Jazzcafé nechají do poháru hořkosti natočit různí hosté různé dvanáctkové speciality ad libitum: Mark Murphy si objedná Silverovo Doodlin‘, Keith Jarrett dá přednost Brownově značce Sandu, Bobby McFerrin a pánové ze skupiny Modern Jazz Quartet si vychutnají Billie’s Bounce od Charlieho Parkera, původní Monkovou instrumentálkou Blue Monk ochucenou textem Abbey Lincoln zažene žízeň Carmen McRae a na cestě napříč Amerikou se bude George Benson udržovat v kondici oblíbenou dvanáctkou Route 66.

Nakonec saxofonisté Gene Ammons a Sonny Stitt doporučí posluchačům, aby si do prázdninového batohu nezapomněli přibalit osvědčené procházkové tonikum Walkin‘. Před tím ale bude návštěvníkům Jazzcafé položena otázka. Kdo na ni nejrychleji a správně odpoví, vyhraje jazzové CD.