Dvě tváře Peera Hultberga

Dánský spisovatel Peer Hultberg (1935–2007) vystudoval francouzštinu, muzikologii a slovanskou filologii na Kodaňské univerzitě.

Po absolutoriu strávil několik let v jugoslávském Skopje a ve Varšavě – polština se mu také stala hlavním oborem dalšího studia. Koncem 50. let se přestěhoval do Británie, kde ve studiu slovanských jazyků pokračoval na Londýnské univerzitě, a studium zakončil doktorátem.

Na přelomu 70. let působil jako lektor polského jazyka a literatury na Kodaňské univerzitě. Poté začal studovat psychoanalýzu na Ústavu Carla Gustava Junga v Curychu a roku 1978 zde získal diplom. Usadil se ve Frankfurtu nad Mohanem a začal pracovat jako psychoanalytik.

A dál literárně působil. Překládal divadelní hry a krásnou literaturu, publikoval články v odborných časopisech. Sám je autorem románů Rekviem a Preludia, ve kterých využívá metody proudu vědomí.

Knihou, která mu přinesla největší uznání, se stal román Město a svět. Jeho autor za tuto kousavou kroniku života v provinčním maloměstě obdržel v roce 1993 Cenu severské rady za literaturu. Roku 2004 získal Velkou cenu Dánské akademie.

Na sklonku života napsal román Noc hněvu, rodinné drama tří sourozenců a jejich rodičů, kde opět využívá kaleidoskopického způsobu psaní.

Kritiky se v souvislosti s touto knihou zmiňují o komorních filmových dramatech Ingmara Bergmana, vyzdvihují autorovo jazykové mistrovství a docházejí k závěru, že Hultberg je spisovatelem evropského formátu.

Roku 2007 zemřel Peer Hultberg na rakovinu, ale jeho literární život tím neskončil – v posmrtném vydání Vlastního životopisu – ukázal novou, syrovou, šokující tvář, o které nikdo neměl tušení.

Z vlastních překladů připravil: Robert NovotnýRežie: Tomáš Vondrovic