Pierre Corneille: Cid. Drama lásky a cti na španělském královském dvoře

Spor o Cida

Hra byla po premiéře v roce 1637, kterou obecenstvo přijalo převážně s nadšením, podrobena mohutné kritice Corneillových odpůrců z řad pevných zastánců klasicistní normativní estetiky. Corneillovi bylo vytýkáno nedodržování klasicistních formálních postupů např. pravidla tří jednot, ale kritici mu nejvíce vyčítali mísení žánrů, jímž zůstával ještě věrný barokní estetice. Spor o Cida vyvrcholil do té míry, že do něho zasáhl kardinál Richelieu rozhodnutím předložit dílo k posouzení nedávno založené Akademii. Corneille se pak na několik let autorsky odmlčel. Cid, k němuž převzal Corneille námět ze staršího dramatického zpracování, má však všechny znaky romantizujícího příběhu, díky nimž přetrval dodnes a stal se i oblíbeným námětem pro operní zpracování.

Rodová čest proti citům

Láska hlavního hrdiny dona Rodriga ke krásné Chimeně je podrobena několika krutým zkouškám. Milenci musejí překonávat rozpor mezi svým hluboce vštípeným smyslem pro rodovou a osobní čest a svými city. Rodrigo hájí čest svého otce, a proto je nucen zabít otce Chimenina. Proto Chimena podle společenských pravidel musí navenek potlačit svou lásku k němu a žádat smrt za smrt. Po mnoha peripetiích se Rodrigo vrátí z bojů proti Maurům jako osvoboditel Španělska a s Chimenou si padnou do náručí.