Jiří Krupička: Zločin a princip
V cyklu Psáno kurzívou uvádíme ve třech pokračováních esej z knihy Renesance rozumu.
Lidé s násilnickými a zločineckými sklony se rodí v každé generaci. Kdo za jejich zločiny nese vinu? Zhoubný vliv okolí či špatná výchova? Jsou tedy zloději a vrahové vlastně oběti a viníkem je společnost, která je vyprodukovala? I nad věčným sporem o podílu výchovy a dědičnosti na utváření člověka se zamýšlí esej Jiřího Krupičky.
Jiří Krupička (nar. 1913) vystudoval dvě fakulty Karlovy univerzity: filozofickou a přírodovědeckou. Místo vědecké kariéry ho však po únoru 1948 čekalo několik let v komunistických věznicích; byl odsouzen na 16 let za pokus dostat na Západ svůj rukopis.
Později, za Pražského jara, se stal jedním ze zakladatelů spolku politických vězňů K-231. Po sovětské okupaci emigroval; usadil se s rodinou v Kanadě, kde působil jako profesor geologie na University of Alberta ve státě Edmonton.
V češtině vyšly Jiřímu Krupičkovi knihy: Renesance rozumu, Zkouška dospělosti a Flagelantská civilizace. Za své esejistické dílo obdržel Jiří Krupička v lednu 2000 výroční cenu českého PEN KLUBU.
Účinkuje:Bořivoj Navrátil
Autor: Jiří Krupička Režie: Vlado Rusko
Nejposlouchanější
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka