Dvě zamyšlení Sigmunda Freuda

21. červen 2011

V cyklu Psáno kurzívou uvádíme dvě stati světoznámého lékaře a myslitele Sigmunda Freuda. První nese název O agresivitě mezi lidmi a pochází z eseje Nespokojenost v kultuře. Uvažuje v ní o tom, jak se projevuje agresivita v různých typech lidských společenství a stěžejní roli v boji proti této vlastnosti přiznává kultuře. Také druhé zamyšlení s názvem Náš vztah ke smrti má velmi aktuální téma a pochází z obsáhlejšího textu Časové poznámky o válce a smrti.

Psychoanalýza, jejímž zakladatelem byl vídeňský psychiatr Sigmund Freud vznikla zprvu jako lékařská disciplina, která si nekladla za cíl stát se univerzálním psycholigickým učením. Představovala zvláštní přístup k vysvětlování vzniku, podstaty a léčení neuróz metodou katarze neboli sebe očišťování. S rostoucí popularitou a uznáním v lékařských kruzích se však Freudovo učení začalo brzy rozvíjet i mezi psychology, jazykovědci, historiky, právníky, literáty, filosofy a sociology, její teze, poučky a principy se začaly aplikovat v různých odvětvích společenských věd jako způsob vysvětlování individuálně osobnostních, kulturních a společenských jevů.

Také Sigmund Freud, který svou novou koncepci lidské psychiky shrnul v roce 1900 ve Výkladu snů, promýšlel svoje teze v dalších souvislostech, Od zkoumání významu nevědomí pro psychiku jedince začal svoje poznatky aplikovat i na širší společenské a filozofické otázky. To dokládají také texty O agresivitě mezi lidmi a Náš vztah ke smrti, které pro rozhlas vybral a upravil Jiří Vondráček. V režii Hany Kofránkové a Vlada Ruska účinkují Bořivoj Navrátil a Jan Vlasák.

autor: ČRo Vltava
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu