Dvě zamyšlení Sigmunda Freuda

Psychoanalýza, jejímž zakladatelem byl vídeňský psychiatr Sigmund Freud vznikla zprvu jako lékařská disciplina, která si nekladla za cíl stát se univerzálním psycholigickým učením. Představovala zvláštní přístup k vysvětlování vzniku, podstaty a léčení neuróz metodou katarze neboli sebe očišťování. S rostoucí popularitou a uznáním v lékařských kruzích se však Freudovo učení začalo brzy rozvíjet i mezi psychology, jazykovědci, historiky, právníky, literáty, filosofy a sociology, její teze, poučky a principy se začaly aplikovat v různých odvětvích společenských věd jako způsob vysvětlování individuálně osobnostních, kulturních a společenských jevů.

Také Sigmund Freud, který svou novou koncepci lidské psychiky shrnul v roce 1900 ve Výkladu snů, promýšlel svoje teze v dalších souvislostech, Od zkoumání významu nevědomí pro psychiku jedince začal svoje poznatky aplikovat i na širší společenské a filozofické otázky. To dokládají také texty O agresivitě mezi lidmi a Náš vztah ke smrti, které pro rozhlas vybral a upravil Jiří Vondráček. V režii Hany Kofránkové a Vlada Ruska účinkují Bořivoj Navrátil a Jan Vlasák.