Psáno kurzívou – Kurt Tucholsky (2 části)

21. duben 2011

V cyklu Psáno kurzívou vysílá Český rozhlas 3 – Vltava dva texty Kurta Tucholského, který žil v letech 1890-1935. Tento německý spisovatel byl současně nejvýznamnějším publicistou Výmarské republiky – společenským kritikem v duchu tradice Heinricha Heina. Dva jeho texty z Vossiche Zeitung – Bída jídelního lístku a Rady špatnému řečníkovi přeložila a pro rozhlas připravila Tereza Semotamová. Natočilo brněnské studio Českého rozhlasu.

Kurt Tucholsky (1890-1935) byl německý spisovatel a dnes ho řadíme k nejvýznamnějším publicistům Výmarské republiky. Byl společenským kritikem v duchu tradice Heinricha Heina a sám sebe chápal jako levicového demokrata, socialistu, pacifistu, antimilitaristu a varoval před pravicovými tendencemi a před hrozbou národního socialismu. Kromě toho psal satiry, scénáře pro kabaret, písňové texty a vydal několik úspěšných románů.

Šíře jeho publicistické tvorby sahala od fejetonů přes politické komentáře až po filmové a literární kritiky. Byl šéfredaktorem Berliner Tageblatt, později redaktorem týdeníku Weltbühne a později Vossiche Zeitung. Psal většinou pod pseudonymy (Kaspar Hauser, Peter Panter, Theobald Tiger, Ignaz Wrobel), protože téměř neexistovala rubrika, do které by nechtěl přispívat. Týdně recenzoval až šest knih a byl prvním z těch, kteří rozpoznali význam Kafkova díla. Tucholsky byl jedním z nejvlivnějších žurnalistů své doby.

Bída jídelního lístku (1928) a Rady špatnému řečníkovi (1930) jsou ochutnávkou jeho publicistické tvorby: Tucholsky se zde představuje jako radikální kritik s břitkým humorem, který jen tak nad něčím nepřivře oko.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.