Michal Vanner: Nabobové v Bengálsku

Wanner podrobně a s humorem zachycuje všední život anglického koloniálního úředníka a jeho rodiny, tedy především manželek, které si náplň pomalu plynoucího času hledají velmi obtížně. Autor popisuje urputnou a mnohdy marnou snahu zaměstnanců koloniální správy přenést si do cizího prostředí kousek „své Anglie“ a k potěše čtenáře lehkým perem tvoří obraz Angličana obklopeného pod tropickým sluncem domorodým služebnictvem.

Text Michal Wanner dokumentuje i ukázkami autentické dobové korespondence. Takto například, s patrnou nadsázkou, popisuje dnes bohužel neznámý pisatel standardní den anglického úředníka v roce 1782: „Okolo sedmé hodiny raní jeho dveřník otevře bránu a veranda je uvolněna pro jeho lokaje, nákupčí, poslíčky, kurýry, nosiče holí, stewardy a majordomy, písaře a solicitátory. Vrchní sluha vstoupí do haly a jeho ložnice v osm hodin. Paní je uklidněna a vyvedena po soukromém schodišti, buď do vlastního apartmá, nebo ven mimo dvůr. V té chvíli pán domu vystrčí nohy z postele, a celý dav, který ho čeká, vpadne do místnosti.“

Kromě mnohých zajímavých seriózních skutečností i pikantérií se čtenář, potažmo posluchač taky doví, jak vlastně vzniklo ono hanlivé slovo nabob.

Čtyřdílné čtení z eseje Michala Wannera Nabobové v Bengálsku do rozhlasové cyklu Psáno kurzívou připravil Libor Magdoň. V režii Marka Pivovara uslyšíme ostravského herce Tomáše Jirmana. Zvukově na pořadu spolupracovala Hana Plecháčková.