Miloslav Žilina: Jako v zrcadle, trochu zkoseném

12. září 2007

V cyklu Psáno kurzívou uvádíme úryvek ze studie překladatele, nakladatelského redaktora a publicisty z roku 1998. V režii Petra Mančala účinkuje Jaroslav Someš.

Miloslav Žilina (1926-1999) studoval angličtinu a španělštinu na Filosofické fakultě UK. Od roku 1955 až do konce roku 1990 působil jako nakladatelský redaktor ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, pozdějším Odeonu. Od poloviny 50. let publikoval také literární překlady, nejčastěji z francouzštiny (Camus, Valéry, Pascal), ale kromě toho i z dalších sedmi jazyků.

V Odeonu Žilina redakčně připravil k vydání téměř dvě stě knih; systematicky se přitom věnoval zpřístupňování klasické i moderní literatury asijských a afrických národů. Vydání knižních překladů z orientálních jazyků, na nichž se podílel jako redaktor, doprovázel Žilina často informativními články v nakladatelských periodikách. Týkají se edic nejstarších dochovaných textů východního světa, a to v celém jeho rozpětí od arabských zemí přes Indický subkontinent až po Dálný Východ i publikací z moderních literatur mnoha asijských a některých afrických zemí.

Další jsou věnovány překladům z moderní francouzské literatury či literatury jidiš. Miloslav Žilina je nadto autorem doslovů k několika českým překladům z díla Nathalie Sarrautové, Alberta Camuse či Paula Valéryho, z nichž první vyšly v 60. letech. Z posledního desetiletí 20. století pocházejí Žilinovy kritické články o soudobé české literatuře, publikované v Kritické Příloze Revolver Revue, a esej o fotografickém portrétu. Za literárněkritické statě udělila redakce Revolver Revue Miloslavu Žilinovi svou výroční cenu za rok 1995.

Posmrtně vyšel svazek Textů o literatuře, který zahrnuje téměř všechny autorovy publikované články, doslovy a eseje a je doplněn bibliografií Žilinových původních, překladových i redakčních prací.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.