Jazzcafé: Clayton-Hamilton Jazz Orchestra

8. říjen 2014

V podvečer druhé říjnové středy otevřou pořad Jazzcafé dva šedesátníci, kteří mají spolu mnoho společného. Oba vykročili na profesionální dráhu v 70. letech minulého století, oba se v začátcích potkali s pianistou Montym Alexandrem a oba jako ostřílení čtyřicátníci pomohli na gramofonovém debutu Diany Krall odstartovat její hvězdnou kariéru.

Basista John Clayton a bubeník Jeff Hamilton proto pozvou tuto zpěvačku k přípravě písničkového aperitivu The Best Thing for You.

Po úvodním songu se k této trojici překvapivě připojí Paul McCartney, jenž s pomocí jazzmanů připraví specialitu The Glory of Love. Po vokálním entrée přijdou Johna Claytona podpořit ve skladbě Centerpiece kolegové Ray Brown a Christian McBride, na jejichž mistrovskou kontrabasovou exhibici zareaguje Jeff Hamilton se svou kapelou swingující lahůdkou What’ll It Be? a Rollinsovu dobrotu Oleo s výraznou bebopovou příchutí na hudební lístek přidá kapela West Coast All Stars.

Samotní John Clayton a Jeff Hamilton v závěru přivedou na pódium Jazzcafé svůj big band Clayton-Hamilton Jazz Orchestra. S hostujícím vibrafonistou Miltem Jacksonem připraví podle standardní receptury evergreen The Nearness of You a poté nabídnou vlastní úpravu oblíbeného kousku Jody Grind z kompoziční kuchně Horace Silvera.

Před odchodem z Jazzcafé zazpívá návštěvníkům Natalie Cole, kterou v Gershwinově písničce Soon opět doprovodí Clayton-Hamilton Jazz Orchestra.

Komu okolnosti nedovolí setkat se s pány Claytonem a Hamiltonem v Jazzcafé, ten se za nimi může vypravit 15. listopadu do Přerova. Volnou vstupenku na koncert Clayton-Hamilton Jazz Orchestra vyhraje ten, kdo odpoví správně a nejrychleji na otázku položenou v závěru pořadu.

autor: Aleš Benda
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.