Pak již nebude ani Bohumil, ani Hrabal. Literárně-hudební pásmo z Hrabalových juvenilních veršů
Do svých dvaceti let neměl Bohumil Hrabal, jeden z největších českých spisovatelů 20. století, ani zdání, co je to literatura. Na střední škole téměř trvale propadal ze všech předmětů včetně češtiny. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Až náhle v roce 1935 došlo k proměně a Hrabal začal psát pod vlivem četby Ungarettiho, Apollinaira, Baudelaira i Nezvala své první impresionistické verše – o láskách, maloměstských zákoutích a toulkách krajinou.
Někdy počátkem roku 1947 si sám pro sebe Bohumil Hrabal sestavuje výbor ze své dosavadní „veršované tvorby“ s důrazem na básně posledních let. Sbírce, která je jakýmsi bilancováním 34letého autora, dává Hrabal název Ztracená ulička, což může být vzhledem k době i obsahu sbírky název vskutku symbolický.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Ivan Jelínek: Velikonoční mystérium. Ke 100. nedožitým narozeninám Jiřího Adamíry jako Piláta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
