Potkal jsem přítele, který se jmenoval Něžný barbar, říká Viktor Bezdíček

„Tahle – dá se říct – biografická báseň Bohumila Hrabala o člověku, který nemohl jinak, než mít rád svět takový, jaký je, naprosto všední, ta něžně syrová próza o Vladimíru Boudníkovi prosvětlila temnotu, ve které jsem se v jednu chvíli nacházel,“ říká Viktor Bezdíček. „A měl jsem ještě jednoho kamaráda, a protože ten Hrabala znal, zajeli jsme jednou do lázní v Třeboni, kde se Hrabal léčil. Našli jsme ho v hospodě u piva, pochopitelně zcela proti záměrům léčebného zařízení. Bavil společnost a občas do svých historek zlobně vykřikoval: ‚Tyhle pitomci přijeli z Prahy až sem jenom kvůli mně!‘ Ale ta nadávka zněla tak nějak laskavě až láskyplně.“