Pokladnice moudrých rčení

Na přelomu 12. a 13.stol. žil v Tibetu učený mnich nazývaný "Mudrc ze Sakje" - Sakja-pandita. Patřil k předním náboženským, politickým a kulturním činitelům nejen ve své zemi, nýbrž v celé Vnitřní Asii. Sakja-pandita je autorem mnoha pojednání o buddhistické věrouce a etice, o indické logice a tibetské gramatice. Poučen a vzdělán na dílech staroindické moralistní poezie vytvořil sbírku aforistických čtyřverší zvanou Pokladnice moudrých rčení.

Bezprostředním vzorem po stránce stavební a obsahové mu byla staroindická didaktická poezie, ze které také hojně čerpal. Zvolený žánr mu tak umožnil vyjádřit lapidární formou nejenom ušlechtilé myšlenky, nýbrž i kritiku lidských nešvarů a chyb. V tomto smyslu je význam jeho díla nadčasový a ani osm set let od doby jeho vzniku mu nic neubralo na aktuálnosti.

V překladu Josefa Kolmaše a v přebásnění Jany Štroblové, která rozhlasový Souzvuk připravila, přineseme ukázky moudrých rčení Sakja-pandity, které před nedávnem knižně vydalo nakladatelství Paseka.