Zdeňka Psůtková: Ulrika
Láska stárnoucího Johanna Wolfganga von Goetha k mladičké Ulrice se stala legendou.
Poslouchejte na Vltavě 23. června 2015 ve 21:30. Po odvysílání se hra objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do pondělí 29. června 2015.
Johann Wolfgang Goethe býval častým hostem v našich lázních, ať už to byly Karlovy Vary, Teplice či Mariánské Lázně. A právě během pobytu v Mariánských Lázních v roce 1821 potkal svou dávnou známou Amálii von Levetzow, která mu představila dceru Ulriku. Po prvotním, téměř otcovském, okouzlení mladičkou dívkou se během dalších dvou letních pobytů v Čechách jeho vztah k Ulrice změnil natolik, že uvažoval o sňatku s ní.
Ulrika inspirovala téměř 74letého Goetha k napsání Elegie z Mariánských Lázní, básně, která patří k vrcholům jeho lyrické tvorby. Láska básníka k půvabné Ulrice se tak stala legendou.
Rozhlasová hra Zdeňky Psůtkové zachycuje právě tyto okamžiky a sleduje další osudy Ulriky i to, jak se během svého života s touto legendou vyrovnává.
Osoby a obsazení: Ulrika (Petra Špalková), Žaneta (Hana Ševčíková), Amálie (Jana Preissová), pí Bössig (Blanka Bohdanová), Klebersberg (František Němec), Dr. Karas (Igor Chmela), von Holzbach (David Novotný), arcivévoda (Josef Somr), hlas (Milan Bouška) a hlasatel (Jan Hyhlík)
Autorka: Zdeňka Psůtková Dramaturgie: Jana WeberováRežie: Lída Engelová
Natočeno v roce 2000.
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.