Jaroslav Mihule: Tinnitus

1. únor 2016

Četba na pokračování z rukopisu muzikologa, bývalého diplomata a vysokoškolského pedagoga v autorské interpretaci.

Poslouchejte na Vltavě od 1. února 2016 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.


Předního českého muzikologa Jaroslava Mihuleho, který se dlouhodobě věnuje tvorbě Bohuslava Martinů, hudba obklopovala už od dětství. Vystudoval učitelství pro gymnázia v oboru čeština (FF UK Praha) a v oboru hudební výchova (PedF UK) a také kompozici a dirigování na Pražské konzervatoři. Poté se dostal k místu korepetitora v taneční složce Státního souboru písní a tanců a od roku 1959 a začal působit jako lektor hudebních nauk na ITVS, pozdější FTVS UK.

Paralelně s prací obživnou se ovšem prohluboval jeho zájem o skladatele Bohuslava Martinů, který tvořil jakési druhé životní téma v jinak ne příliš radostné společenské atmosféře. Během svého života se Jaroslav Mihule setkal s mnoha významnými osobnostmi, mezi nimi byli například Jan Patočka, Vlastimil Rada a Rudolf Firkušný, Paul Sacher, Josef Sudek nebo Zdenka Podhajská a ve svých desetidílných vzpomínkách o nich také hovoří.

V roce 1989 - o třicet let později - „zaklapl víko klavíru“ a stal se prorektorem v prvním kolegiu demokratické obrody UK, poté byl proděkanem Pedagogické fakulty a následně velvyslancem České republiky v Nizozemsku. Po návratu byl jmenován emeritním prorektorem Karlovy univerzity v Praze, ještě donedávna působil na FTVS a nadále se věnuje svému celoživotnímu tématu.


Režie: Markéta Jahodová

Čtěte také

autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.