Hans Ernst Kinck: Na dně řeky zapomnění
Povídka norského spisovatele v podání Alfreda Strejčka. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Pro dílo norského prozaika Hanse Ernsta Kincka (1865–1926) měl velký význam život v různých krajích i zemích a studium filologie a kulturních dějin středověku. Jeho velmi rozsáhlou tvorbu poznamenaly tři epochy – naturalismus, novoromantismus a novorealismus, přičemž nejosobitější byla díla novoromantická se silnou vrstvou symboliky a mystična.
Začínal naturalistickými romány o odlišných jedincích v konfliktu s brutálním davem. Jeho nejznámější romány Šumění (1896) a Zmije (1898) jsou obrazem konfliktu mezi kulturou úřednickou a kulturou selskou. Smysl pro lyriku nálady a přírodní mystiku ale nejlépe uplatnil ve sbírkách povídek, např. Netopýří křídla (1895), Od moře k pláním (1897).
Od roku 1904 vydával také vědeckopopulární studie z dějin a kultury Itálie, kde dlouhá léta žil. Ve 20. letech zhodnotil svůj starý zájem o severský středověk a vydal na toto téma několik osobitých studií.
Povídka Na dně řeky zapomnění (v překladu Josefa B. Michla) vyšla v antologii Sedm životů.
Účinkuje: Alfred Strejček
Překlad: Josef Michl
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Dimitrij Dudík
Natočeno v roce 2012.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
