Gustav Meyrink: Boloňské slzy. Láska jako prostředek moci

Příběh o oživlé orchideji, nadané ďábelskou silou, o letu balónem, o ohnivé krasavici, jež je možná spolčena s ďáblem. To vše ale může být jen výplodem šílenství, které propukne na Velký pátek přímo před bránou kostela. A Boloňské slzy? To je šperk, hračka, skleněné kapky, které se v ruce, když se odlomí koneček, tenounký jak nit, roztříští na drobounké střípky jako zrnka soli...

Gustav Meyrink se zajímal o spirituální stránku života. Vábila ho mystika, okultní vědy a náboženství. Scházel se s mladou generací pražských a německých novoromantiků. Roku 1891 spoluzaložil a předsedal teosofické lóži U Modré hvězdy, jejímiž členy byli například Karel Weinfurter, Julius Zeyer a Emanuel z Lešehradu. Roku 1904 pod vlivem policejního šikanování a křivého nařčení z bankovního podvodu, a také následkem měšťáckého odporu proti jeho povídkám plným ironie, antimilitarismu a tajuplna, natrvalo opustil Prahu, kde strávil velkou část svého života a která se také často objevovala v jeho dílech.

Povídka Boloňské slzy ze sbírky Ropuší kletba se odehrává v Itálii a dokazuje, jak byla Meyrinkova tvorba silně ovlivněna jeho zájmem o duchovno a nadpřirozeno.