Jurij Vynnyčuk: Kulparkiv aneb Chachacha
Povídka současného ukrajinského autora o lvovském ústavu pro duševně choré, který se stává metaforou současných poměrů na Ukrajině. V podání Aleše Procházky poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Jurij Vynnyčuk, narozený roku 1952, lvovský rodák a do dnešních dnů obyvatel haličské metropole, patří k nejvýznamnějším současným ukrajinským spisovatelům. Kromě značného množství titulů, z nichž některé jsou jeho vlastní prózy, jiné sebrané a převyprávěné legendy, pověsti, gotické příběhy a svérázné malé monografie o hospodách, vodce, vaření i čertech, působí také jako kabaretní režisér a aktivní člen různých ne zcela vážných spolků. Je také překladatelem Bohumila Hrabala do ukrajinštiny.
Jurij Vynnyčuk přebírá dikci starých ukrajinských lidových vyprávění (v tom se podobá Gogolovi) a uplatňuje ji na příběhy ze současné Ukrajiny, mnohdy drastické, kriminální, úpadkové. Jeho hrdinou a často mluvčím je ten nejhorší myslitelný typ Ukrajince, přehnaný do grotesky. Tak je tomu i v povídce o lvovském ústavu pro duševně choré Kulparkiv, který se stává metaforou současných poměrů na Ukrajině.
Účinkuje: Aleš Procházka
Překlad: Rita Kindlerová
Připravila: Alena Zemančíková
Režie: Vlado Rusko
Natočeno v roce 2013.
Nejposlouchanější
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Za úplňku a Vrátka z bambusu. Povídky japonských klasiků
-
Miguel de Cervantes y Saavedra: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Střet ideálu s realitou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.