Kouzelná lampa, Sen, Valdice a další povídky Jaroslava Durycha

Básník, prozaik, esejista Jaroslav Durych (1886–1962) pocházel z katolické rodiny z Turnova. Po brzké smrti obou rodičů mu studium umožnila jeho babička, ovšem s podmínkou kněžské dráhy. Tu nedodržel – vystudoval v Praze lékařskou fakultu. Za první světové války působil jako lékař na haličské a italské frontě a v armádě zůstal i po jejím skončení.

Durychova tvorba vychází z pevného křesťanského pohledu na svět a zdůrazňuje katolickou víru jako cestu k překonání nedokonalosti reality. Na cestách po Evropě (zejména po Německu, Španělsku a Itálii) čerpal inspiraci pro své historické prózy.  Pro své konzervativní názory byl v kritickém rozporu nejen s prakticky celou meziválečnou kulturní scénou (vyjma katolicky orientovaných autorů), ale i s Československou republikou jako takovou. Za druhé světové války ani za komunistického režimu jeho díla nebyla téměř vydávána, s výjimkou sbírek povídek v nakladatelstvích Vyšehrad a Růže v 60. letech.

Kouzelná lampa, Objev šarlatánův

Dvě povídky ze sbírky Kouzelná lampa z roku 1926. První vypráví o neobyčejné lampě, která se neznámým způsobem dostala do rukou malého zlodějíčka. Lampa má zázračnou schopnost ukazovat svým svitem krásu jinak neviděnou. V druhé povídce si mladý muž plní svůj neobvyklý sen. Měl slabost pro „věci pestré, údivné, bengály při hudbě harmoniky, jarmareční obrazy vrahů se zpěvem, musea zločineckých nástrojů a pověsti z historie“ a založil si tedy bizarní museum s voskovými figurínami a tajemnými výjevy.

Sen

Mladý kníže Jiří z Valdburka vysíleně bloudí starou Prahou. Jako v horečce hledá svůj domov, který před několika hodinami opustil. Překročil snad bludný kořen nebo je to všechno jen zlý sen?

Valdice

Historická povídka se odehrává několik let po smrti Albrechta z Valdštejna. Do Valdic přijíždí švédský generál Banér, aby pomstil smrt svého krále a v hrobce v kartuziánském klášteře znesvětil mrtvolu pohřbeného vojevůdce.  

Valdice jsou spolu s povídkami Kurýr a Budějovická louka součástí menší valdštejnské trilogie Rekviem z roku 1930.   

Žena, Hřeb

Dvě básně v próze ze sbírky Tam.  Apokalyptický obraz lesního spáleniště. Vzduchem poletují dva olysalí ptáci. Po zemi se plazí zmije. Do temného obrazu zkázy vstupuje chvatně kráčící žena. Druhý text nazvaný Hřeb představuje muže, který se svými hanebnými skutky snažil upoutat Ježíšovu pozornost. Zahanbený a zesměšněný ale zůstává odstrčený stranou.