Kateřina Malečová Suková: Ve svém živlu
František ve spárech osudu i nečekaných náhod. V situační komedii Kateřiny Malečové Sukové nahlédneme ve čtyřech epizodách do života usedlého muže.
František, hlavní hrdina hry Ve svém živlu, je člověk, který k sobě nechtěně přitahuje podivné situace. Každý, kdo se s ním přátelí, anebo jinak vejde do styku, je proto vtažen do víru neobyčejných okolností. Ať se jedná o účast na kurzu hubnutí, návštěvu kamaráda kutila, večeři v rybárně, anebo odbornou konzultaci v ordinaci. Běžný život, který nejlépe vyhovuje Františkově povaze, se mu z nepochopitelných důvodů vymyká. Jakoby ho vlastní osud zkoušel z trpělivosti a vyrovnanosti. Jak kuriózní musí být Františkův zážitek, aby ho vyvedl z míry?
Ačkoliv si hlavní postava libuje v jakékoli situaci, a dalo by se říct, že se cítí „ve svém živlu“, název odkazuje i k druhé rovině hry. V rámcovém příběhu, odehrávajícím se ve stanu cirkusové vědmy a kartářky, se ukáže, že jednotlivé epizody souvisí se skutečnými „živly“. A je to právě energie země, vzduchu, vody a ohně, která Františkovi způsobuje nečekané příhody.
Autorka textu vymyslela několik prostředí, v nichž rozvinula své představy o tom, co by se mohlo stát, „kdyby“… V humorném duchu a s velkou dávkou fantazie vystavila Františka někdy i nebezpečným situacím, ze kterých se mu podaří vyváznout díky klidným povahovým rysům. Postava je sice vybavena civilními prostředky, zároveň je ale stvořena tak, aby ji herec mohl ztvárnit jakoby karikaturu sama sebe.
Dramatička se vědomě „vyřádila“ i po zvukové stránce. Tvůrci si tedy museli poradit nejen s rozličnými místy děje, kterými byla jeskyně, kůlna, vodní nádrž a technicistní kuchyně, ale hlavně s tím, jakými prostředky stvořit komickou atmosféru jednotlivých epizod. V inscenaci je proto záměrně využíván okruh všeobecně známých realistických zvuků, který se stává součástí nápadité obrazotvorné hudebně-zvukové kompozice. K atmosféře této rozhlasové „crazy komedie“ napomáhá také výrazná stylizace hereckého projevu.
Absolventka Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU Kateřina Malečová Suková původně směřovala k dokumentaristickým žánrům. Natočila dva pořady: Mám říct, že jsem Němka, ve kterém sudetská Němka vzpomíná na vysídlování pohraničí, a pásmo o Velikonočním ostrově Návrat na Rapa-nui. V roce 2011 se v Českém rozhlase poprvé představila jako dramatička. Pro vltavskou Čajovnu napsala groteskní miniaturu Břichomluvec, odehrávající se v atmosféře jarmareční atrakce. Poté se zapojila do projektu Minutových her, díky kterému vznikly hry Jeskyně, Silák, Slepice, Gerbera, Terárium a Třešně. Kromě rozhlasové tvorby se věnuje výtvarným projektům a uměleckému řemeslu, především intarzii.
Osoby a obsazení: František (Cyril Drozda), Kartářka (Dita Kaplanová), Trenér (Roman Blumaier), Tlouštík Igor (Tomáš Sýkora), Mirek (Vladimír Hauser), Jana (Ivana Hloužková), Číšnice (Jitka Josková), Počítač (Roman Blumaier), Doktor (Pavel Vacek)
Autorka: Kateřina Malečová SukováRežie: Anna PetrželkováDramaturgie: Hana HložkováHudba: Mario BuzziZvukový mistr: Lukáš Dolejší
Natočila Tvůrčí skupina Brno v roce 2013.
Nejposlouchanější
-
Raymond Radiguet: Ďábel v těle. O skandální a nerovné lásce mladíka a vdané ženy
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.