Audiodějiny blues – Rhythm & Blues
Ve 2. polovině 30. let, ale tu a tam i dříve, se v jazzu objevovaly náznaky nových směrů. Především ale ve velmi tvárném blues nacházíme zárodky toho, co následně převzalo vládu nad hudebním průmyslem: Rhythm & Blues, Rock 'n' Rollu a Soulu.
Byly to prvky melodické, rytmické, harmonické i čistě výrazové. Novotami byly vlastně zasaženy všechny součásti, které běžná hudba obsahuje. Zprvu šlo o velmi nenápadné náznaky, spíše jen tušené – však také trvalo dobrých 10 či 15 let, než se dalo hovořit o vyzrálých a autonomních stylech.
Mezi významné průkopníky dalšího směřování blues (a nakonec obecně i jazzu) patřil kupříkladu Louis Jordan, uchvacující černošský hráč na altsaxofon, klarinet a barytonsaxofon, který také zpíval. Jeho formace Tympany Five si dokázala získat mnoho příznivců dokonce mezi bílým americkým publikem, které se jinak z rasových důvodů k Afroameričanům stavělo spíše rezervovaně.
Další silnou osobností byl zpěvák Jimmy Rushing, který měl obrovskou oporu v orchestru Counta Basieho. Basie sám měl blues a z něj vycházející boogie-woogie v krvi. V Rushingově projevu bylo cítit od samého začátku to, co až po letech vykrystalizovalo v Rhythm & Blues. Je úžasné sledovat, jak se v Basieho orchestru dokonale a zcela organicky propojovaly nové prvky vč. bebopu.
Do jisté míry konkurentem Jimmyho Rushinga byl další z významných "shouterů" (zpěváků blues), Big Joe Turner. Říká se o něm, že bez jeho osobitého projevu by se nikdy nemohl zrodit Rock 'n' Roll. Je to určitě trochu přehnané tvrzení, nicméně Turnerův přínos byl mimořádný.
Nezanedbatelným vkladem přispěl i T-Bone Walker, zpěvák a kytarista (hrál také na další strunné nástroje). Jeho průkopnická hra na elektrickou kytaru ovlivnila celou tehdy nastupující generaci; škoda jen, že dnes patří mezi nepříliš známé hudebníky.
Zmiňme se ale o dalších „méně výrazných“ muzikantech, bez kterých by šlo všechno daleko pomaleji, pokud vůbec. Byly jich stovky, z nichž stále vyčnívají např. trumpetista Louis Prima a jeho pozoruhodná cesta od tradičního neworleánského jazzu ke konzumnímu Rock 'n' Rollu, nebo skvělý pianista Jay McShann, či kytarista a zpěvák Slim Gaillard (známý především z tandemu s basistou Slamem Stewartem).
Vychutnejte alespoň něco málo z prvopočátků Rhythm & Blues, Rock 'n' Rollu a snad i Soulu:
Tin Roof Blues – Louis Prima (1937)Sent For You Yesterday – Count Basie & Jimmy Rushing (1938)Flat Face – Louis Jordan (1939)Cherry Red – Big Joe Turner & Pete Johnson (1939)Chittlin' Switch Blues – Slim Gaillard (1939)T-Bone Blues – Les Hite & T-Bone Walker-vo (1940)Vine Street Boogie – Jay McShann Quartet (1941)Mean Old World – T-Bone Walker (1942)
Jimmy Rushing zpívá za doprovodu orchestru Counta Basieho píseň Tin Roof Blues:Nejposlouchanější
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Tiziano Scarpa: Stabat Mater. O andělských tónech zpoza mříží
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.