Nicolae Ceausescu - Život a dílo jednoho diktátora

Miroslav Tejchman (narozen v roce 1938) je naším předním odborníkem na dějiny Balkánu, zemí bývalé Jugoslávie a zejména Rumunska. Těm, kdo se zajímají o historii snad nejvíce rozporuplných končin evropského kontinentu, je Tejchmanovo jméno zcela jistě známo z řady již dříve publikovaných prací. I tentokrát autor prezentuje vědecké výsledky sympatickou vyprávěcí linií, která dokáže oslovit nejširší publikum. Knize nechybí poznámkový aparát, jmenný rejstřík a zajímavá fotodokumentace.

Nicolae Ceausescu (1989)|foto: www.ceausescu.org

Nicolae Ceausescu. Jedna z nejcharakterističtějších postav dějin druhé poloviny 20. století v té naší, méně šťastné části Evropy. Od unifikovaných starců našich ideových vůdců se lišil již svou "dramatičtější" vizáží. V osmašedesátém roce si u nás "šplhnul" svým neposlušným gestem vůči sovětskému "otci". Ostatně jako enfante terrible východního bloku si ho svého času hýčkaly západní mocnosti. Na druhé straně, kdo z nás v oněch letech kapsou stačil pouze na "rumunskou dovolenou", nemohl přehlédnout, že ekonomické i společenské zpoždění té krásné země se počítá více než na desetiletí. Tejchmanova kniha nám dovoluje nahlédnout do neznámých či skrytých souvislostí a uspořádat obraz Rumunska za Ceausescova vedení do celistvější podoby, porozumět tomu, co se jevilo jako zcela nepochopitelné.

Specifičnost tématu vedla autora k poněkud netradičnímu uspořádání knihy. První ze čtyř kapitol nás totiž barvitě, téměř reportážním způsobem, vrací k událostem, které máme ještě živě před očima. Její název zní Rumunská krvavá revoluce - prosinec 1989. Jsme svědky vlny nepokojů inspirovaných první srážkou v Temešváru, které rumunská vláda stále nevnímala jako ohrožující. Teprve šok, tak zřetelně vepsaný na Ceausescově tváři při osudově vypískaném projevu 21. prosince 1989, protrhl hráz vášní. Neporazitelný diktátor poprvé na veřejnosti ukázal slabost. Zatčení, rychlý proces - podle jednoho z historiků prý poslední stalinský - poprava manželů Ceausescových. Podle svědectví nejznámější rumunské disidentky byl Ceausescu nejdůstojnějším aktérem oné zkratkovité krvavé epizody. Ostatně, viděli jsme, celý svět viděl, neboť poslední diktátorovy dny byly vlastně v permanentním televizním přenosu. Na Boží hod vánoční vyhlásil rumunský rozhlas, že "Antikrist je mrtev". Teprve po této vypjaté ouvertuře se autor knihy vrátí na sám počátek Causescovy politické kariéry, teprve po dramatickém pádu nás pozve za svědky jeho cesty vzhůru. Ta cesta samozřejmě vede konkrétními dějinami konkrétní země, protože Tejchman již v úvodu zdůraznil, že "napsat monografii o Nicolae Ceausescovi znamená rovněž napsat stručnou historii Rumunska v pětačtyřiceti poválečných letech, z nichž více než polovinu (25 let) stál Ceausescu v čele země jako nekorunovaný monarcha a skutečně svrchovaný pán". Cesta, která venkovana z početné rodiny (Ceausescu se narodil roku 1918), vyučeného ševce a již v patnácti letech politicky angažovaného mladíka, v roce 1965 dovedla na pomyslný trůn, vedla hodně dlouho vzhůru. Teprve v osmdesátých letech začalo být jasné, že dovedla zemi k bídě a její lid k nenávisti. Ten lid, kterým, jak píše Tejchman, "tyran pohrdal".

Nicolae Ceausescu (1987)|foto: www.ceausescu.org

Pro autorovo usilování o celistvé uchopení problému je příznačné, že zařazuje čtvrtou kapitolu nazvanou Rumunsko po Ceausescovi, s podtitulem Zrazená revoluce. V ní spíš než diagnózu podává přesnou a zodpovědnou anamnézu rumunského prostoru, který nazývá křižovatkou, z níž je obtížné dostat se ven. Prostě - některá dědictví budou tížit hodně dlouho - a nejenom v Rumunsku. Knihu Miroslava Tejchmana o Nicolae Ceausescovi rozhodně stojí zato přečíst.

Literární matiné je pořad, který na svých vlnách vysílá ČRo České Budějovice. Internetovou podobu celého pořadu najdete zde.