Něžná jak sanytr. Křehké verše německé básnířky Marion Poschmannové
Z poezie významné německé básnířky střední generace vybral, přeložil a komentář čte Jonáš Hájek. V režii Hany Kofránkové účinkuje Jana Franková Doležalová. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Marion Poschmannová (*1969) je jednou z nejvýznamnějších básnířek současného Německa. Vydává u prestižního nakladatelství Suhrkamp. U nás je známa z časopiseckých ukázek a také románem Borovicové ostrovy, který přeložila Tereza Semotamová. Poschmannová je básnířka nadaná pronikavou jemností, díky níž skládá slova a obrazy do často enigmatické, přesto koncizní a jakoby léčivé promluvy. Tichá, přesto výrazná; současná, i když píše rýmované sonety či básnický herbář. Je obhájkyní složitého prožitku. Pro vltavský Svět poezie vybíráme básně ze sbírky Vidiny.
dýchat jeden druhého, trpělivě
jako andělé, cirrus nebo stratus,
inhalovat měňavé tvary, už nic
nerozeznávám
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Woody Allen: Postava Kugelmasse. Smutná fraška končící výbuchem
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
