Nešlo o bohy. 500 let od dobytí Mexika Cortésem
V létě roku 1521 skončilo dobývání Aztécké říše vojskem Hernána Cortése a začalo koloniální období, ale také se tehdy střetává španělský a indiánský živel. Oba dají vzniknout svobodnému Mexiku. O historické události, důsledcích i jejím obrazu v díle mexických esejistů hovoří Petr Šmíd s překladatelkou Annou Tkáčovou.
Moctezuma až do poslední chvíle nechápal, že nejde o bohy
V létě roku 1521 skončilo dobývání Aztécké říše vojskem Hernána Cortése. Toto datum je možné brát nejen jako počátek koloniálního období, ale také jako klíčový okamžik, v němž se střetává španělský a indiánský živel. Oba dají vzniknout svobodnému Mexiku.
Letos si Mexiko připomíná několik výročí. V roce 1321 přišli Aztékové do oblasti jezera Texcoco, kde vybudovali svoje město Tenochtitlán. Jejich impérium trvalo pouhých 200 let. V roce 1521 podlehlo španělským vojskům vedeným Hernánem Cortésem. Pád města by však zřejmě nebyl možný bez účasti jiných indiánských kmenů v Cortésově vojsku, například Tlaxcaltéků, což byly kmeny, nebo národy, které byly podrobeny aztéckému impériu a doufaly, že se účastí v Cortésově vojsku a po následné porážce Aztéků zbaví svého jha. Třetím důležitým datem je potom rok 1821, kdy byla dovršena nezávislost Mexika na Španělsku díky podpisu tzv. Smlouvy z Córdoby mezi novým místokrálem a kreolským plukovníkem Agustínem Iturbidem. Jeho vojsko posléze triumfálně vstoupilo do Mexika a Iturbide jmenoval sám sebe prvním nezávislým guvernérem Mexika.
Obraz dějinných událostí v mexické esejistice
Jak historické postavy panovníka Moctezumy II., dobyvatele Cortése a jeho družky Malinche vypodobňují mexičtí spisovatelé? A co podle nich tvoří základy mexické identity? Nejen na tyto nelehké otázky jsme hledali odpovědi s překladatelkou Annou Tkáčovou, která se mexické esejistice dlouhodobě věnuje.
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka