Neobvyklý svazek, jehož plodem je naděje. V nakladatelství Dybbuk vyšla útlá kniha s názvem Umyvadlo plné vajglů

3. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy  Michal Šanda (2016)

Spisovatel Michal Šanda se řadí k představitelům české literární periferie, jejichž bohaté, žánrově pestré a stylově nezaměnitelné dílo sice uniká pozornosti médií, ale výrazně obohacuje panorama tuzemského písemnictví. 

Během posledního čtvrtstoletí, které strávil jako archivář v Divadelním ústavu, stihl vydat přes dvě desítky titulů, z nichž velkou část zpřístupnil veřejnosti na svých osobních internetových stránkách. Teprve loni se mu přece jen dostalo oficiálního uznání v podobě nominace na cenu Magnesia Litera v prozaické kategorii za povídkovou knihu Hemingwayův býk, kterou ovšem tento literární dědic Bohumila Hrabala a Oty Pavla nakonec neproměnil.

Přebal knihy Umyvadlo plné vajglů Michala Šandy

Ve všech Šandových básnických sbírkách, prózách a divadelních hrách, stejně jako v jeho knižních recenzích a publicistických textech, se odráží autorova nelíčená radost z fabulace, bytostná hravost a osobitý smysl pro humor. To platí i pro jeho novou knihu s názvem Umyvadlo plné vajglů, která vyšla v nakladatelství Dybbuk. Útlý svazek o rozsahu necelých sto padesáti stran nese podtitul „nepřípadné glosy k evangeliu sv. Marka“ a představuje další doklad autorovy bezbřehé imaginace a literární nekonvenčnosti. 

Svatý Marek jako spoluautor knihy

Polovinu stran – a sice těch po čtenářově levé ruce, z hlediska číslování sudých – totiž vskutku zabírá text zmíněného archaicky znějícího evangelia v úplném znění. Na protilehlých stranách pak najdeme autorovy glosy, psané hovorovým jazykem, který se nevyhýbá ani vulgarismům, vztahující se k vybraným slovům či pasážím z Markova evangelia. Nejedná se však o nějaký komentář ke zmíněnému biblickému textu, nýbrž o mikropříběhy, vzpomínky a úvahy s příběhem Ježíše Krista nikterak nesouvisející.

Přestože Šandovy glosy rozhodně netrpí nedostatkem humoru, zaznívá v nich opakovaně hořký tón životní skepse, v níž se odráží pisatelovo neskrývané rozčarování z české společnosti a dnešní doby vůbec. Před obojím sice může nalézt dočasný azyl u hospodského stolu, na rybářské stoličce nebo v konejšivé náruči své řecké utopie, jenže nelehká životní realita jej pokaždé znovu dostihne.

autor: Petr Nagy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová