Neobvyklý svazek, jehož plodem je naděje. V nakladatelství Dybbuk vyšla útlá kniha s názvem Umyvadlo plné vajglů
Spisovatel Michal Šanda se řadí k představitelům české literární periferie, jejichž bohaté, žánrově pestré a stylově nezaměnitelné dílo sice uniká pozornosti médií, ale výrazně obohacuje panorama tuzemského písemnictví.
Během posledního čtvrtstoletí, které strávil jako archivář v Divadelním ústavu, stihl vydat přes dvě desítky titulů, z nichž velkou část zpřístupnil veřejnosti na svých osobních internetových stránkách. Teprve loni se mu přece jen dostalo oficiálního uznání v podobě nominace na cenu Magnesia Litera v prozaické kategorii za povídkovou knihu Hemingwayův býk, kterou ovšem tento literární dědic Bohumila Hrabala a Oty Pavla nakonec neproměnil.
Ve všech Šandových básnických sbírkách, prózách a divadelních hrách, stejně jako v jeho knižních recenzích a publicistických textech, se odráží autorova nelíčená radost z fabulace, bytostná hravost a osobitý smysl pro humor. To platí i pro jeho novou knihu s názvem Umyvadlo plné vajglů, která vyšla v nakladatelství Dybbuk. Útlý svazek o rozsahu necelých sto padesáti stran nese podtitul „nepřípadné glosy k evangeliu sv. Marka“ a představuje další doklad autorovy bezbřehé imaginace a literární nekonvenčnosti.
Svatý Marek jako spoluautor knihy
Polovinu stran – a sice těch po čtenářově levé ruce, z hlediska číslování sudých – totiž vskutku zabírá text zmíněného archaicky znějícího evangelia v úplném znění. Na protilehlých stranách pak najdeme autorovy glosy, psané hovorovým jazykem, který se nevyhýbá ani vulgarismům, vztahující se k vybraným slovům či pasážím z Markova evangelia. Nejedná se však o nějaký komentář ke zmíněnému biblickému textu, nýbrž o mikropříběhy, vzpomínky a úvahy s příběhem Ježíše Krista nikterak nesouvisející.
Přestože Šandovy glosy rozhodně netrpí nedostatkem humoru, zaznívá v nich opakovaně hořký tón životní skepse, v níž se odráží pisatelovo neskrývané rozčarování z české společnosti a dnešní doby vůbec. Před obojím sice může nalézt dočasný azyl u hospodského stolu, na rybářské stoličce nebo v konejšivé náruči své řecké utopie, jenže nelehká životní realita jej pokaždé znovu dostihne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.