Neměli jsme tušení, co se děje...

7. červenec 2006

V pražském nakladatelství G plus G vyšel druhý díl Vzpomínek Eduarda Goldstückera. Paměti tohoto významného germanisty a světově uznávaného znalce díla Franze Kafky vyšly už v osmdesátých letech německy.

Vznikly na základě záznamů rozhovorů s Jiřím Grušou pořízených v autorově exilovém sídle v anglickém Brightonu. Až do své smrti v roce 2000 pracoval profesor Goldstücker na verzi určené českým čtenářům. Dokončená část vyšla u téhož nakladatele před dvěma lety. Redakce druhé části, zahrnující období mezi let 1945-1968, je dílem jeho dvou dcer.

Goldstückerovy Vzpomínky jsou významným dokumentem o často strastiplné cestě českého komunistického intelektuála k nezatíženému pohledu na svět i na sebe sama v něm. Jejich základní napětí vytváří rozpor mezi nám někdy těžko pochopitelným lnutím ke konstruktu komunistické ideologie a jeho mimořádně hlubokou kulturou. Jejich mimořádná cena vyplývá také z té skutečnosti, že pro Eduarda Goldstückera bylo věcí elementární cti "neanachronizovat", nevnášet do událostí, které líčí, své pozdější postoje a hodnocení. Je smutné, že jeho přínos a význam byl v devadesátých letech záměrně bagatelizován. Například o Liblické konferenci z roku 1963, věnované Franzi Kafkovi, se dnes málem hovoří jako o snaze komunistů, byť těch osvícených, indoktrinovat Kafkovo dílo. Jistě, participovaly na ní dnes již omšelé veličiny typu Rogera Garaudyho a Goldstückera i po letech těší zděšení, jaké u hyperdogmatiků z NDR vyvolaly už pouhé zmínky o pojmu odcizení. Liblická konference však právě u nás znamenala zásadní průlom do obecného povědomí o Franzi Kafkovi, autorovi vzhledem k izolaci a cenzuře v jeho rodné zemi prakticky neznámému. Pouhý rok po ní přijíždí do Prahy Kafkův nejbližší přítel Max Brod, aby zahájil velkou výstavu o Kafkovi v Památníku národního písemnictví. Eduard Goldstücker se s ním pře, neboť na rozdíl od něj považuje knihu Gustava Janoucha Rozhovory s Kafkou, kde se tendenčně hovoří o Kafkových kontaktech s českou anarchokomunistickou scénou v době před první světovou válkou, za historicky zcela nespolehlivý apokryf.

V nakladatelství G plus G vyšly "Vzpomínky" Eduarda Goldstückera

Eduard Goldstücker byl v padesátých letech souzen v procesu s "protistátním spikleneckým centrem" Rudolfa Slánského. Vyměřili mu tehdy doživotí, ale z vězení byl popuštěn v roce 1955. Před svým zatčením byl od roku 1949 prvním československým velvyslancem v Izraeli. Právě kapitola věnovaná této relativně šťastné životní epizodě je velice silná nejen pro řadu kafkovských absurdit - jako například nabídce československého zahraničního obchodu dodávat mladému židovskému státu vánoční ozdoby -, ale právě pro všechny náznaky hrozeb, které se měly v nedaleké budoucnosti beze zbytku naplnit. "Neměli jsme tušení, co se děje," přiznává autor ne nepodoben oné zvěři z Kafkov aforismu, která se popásá, aniž tuší, že šípy, které ji mají zasáhnout, již opustily tětivu. "Vědomí vlastní bezúhonnosti a hluboce zakořeněná loajalita vůči zásadám a cílům strany chránily člověka před erozí důvěry, anebo ji natolik zpomalovaly, že dotyčný poznal své postavení, až když už jako zvíře vězel v pasti," říká autor na straně 56. Ona "zakořeněná loajalita" měla za následek, že se přes různá varování vrátil.

Ve druhé polovině šedesátých let se Eduard Goldstücker velice aktivně podílel na Pražském jaru - právě on je mimochodem autorem sloganu "socialismus s lidskou tváří". Nakonec třicet let po prvním odchodu do exilu v roce 1939, kdy odjížděl v poledním vypraveném vlaku, byl v roce 1968 po srpnové invazi přinucen odejít ze země podruhé, a to na celých dvacet let. Je škoda, že o jeho životě ve druhém exilu, naplněném intenzivní vědeckou prací, už další kniha pamětí nevznikne.

autor: Josef Mlejnek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.