Německá unikátní fabrika Fagus na seznamu UNESCO

8. červenec 2011
Fabrika Fagus Gropius

Podnikatel Carl Benscheidt byl tím, který v roce 1911 odvážně svěřil tehdy 28letému architektovi zakázku na svůj nový továrenský areál, kde měla sídlit obuvnická firma.

Tehdy málokdo tušil, že jméno Walter Gropius a závod Fagus, na kterém se architektonicky podílel společně s Adolfem Meyerem, vejde do dějin.

V onom roce 1911 byly továrenské haly tmavé, fádní, bez oken, mladý Gropius - německý architekt a zakladatel Bauhausu měl vytvořit humánní budovu, která by odpovídala požadavkům nové doby a byla v souladu se zásadami zdravého prostředí pro dělníky. Šlo o velkou stavební výzvu budoucnosti, kterou Gropius vyřešil natolik geniálně, že lidé zde i dnes rádi pracují. Komplex deseti budov v dolnosaském městečku Alfeld, přímo na železniční trati Hannover-Kassel vznikal v letech 1911 až 1913 a s doplňky a dokončenými interiéry byl plně funkční od roku 1925.

Ve své prosté kráse okouzluje dodnes. Jasné linie, skleněné fasády, výrobní hala, kterou proniká denní světlo. Stavba představuje mezník ve vývoji moderní architektury a industriálního designu a dodnes je považována za symbol inovace a vizí. Závod Fagus, který od roku 1984 prošel důkladnou rekonstrukcí, je živoucím pomníkem, pyšní se právem majitel firmy Ernst Greten, pravnuk zakladatele továrny Benscheidta. Ročně sem zavítá asi 12 tisíc turistů. Zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO tento počet nesporně zvýší, proto také podnik plánuje postavit mezinárodní návštěvnické centrum. Kromě výroby a učňovského střediska zde rovněž funguje obuvnické muzeum. Mimochodem jméno závodu Fagus pochází z latinského označení pro buk, vždyť právě z bukového dřeva se vyráběly a dodnes vyrábí obuvnická kopyta. Je sympatické, že spolu s fabrikou Fagus se na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO dostaly jako přírodní památka také německé bukové lesy.