Nekonečné mučení s Frankem Zappou. Od smrti hudebního rebela a modly českých rockerů uplynulo 25 let

4. prosinec 2018
Frank Zappa

Jeden z největších experimentátorů moderní hudby, který boural bariéry mezi různými hudebními styly. Frank Zappa. Osobnost, která dokázala přitáhnout pozornost příznivců jak svou hudbou, tak i svými postoji, výroky a názory. Na začátku 90. let několikrát navštívil Prahu. V čem byl Frank Zappa tak výjimečný, v čem tak uhrančivý, překvapivý i přesvědčivý?  Upravenou a rozšířenou reprízu pořadu publikujeme při příležitosti výročí úmrtí slavného hudebníka.

Části pořadu:
Absolutní svoboda: Zappovy začátky
V americké tradici ostrých kabaretiérů: Zappa občan
Zappova semínka v českých makovicích
Jazz není mrtev, jen divně páchne
Mistr fantazie: koncepční alba a Zappa na pódiu
V americké tradici ostrých kabaretiérů: Zappa satirik
Zappa v Praze
S taktovkou: Zappa klasik

03019259.jpeg

Frank Zappa se narodil v Baltimoru 21. 12. 1940. Jeho otec přišel do Ameriky z oblasti severní Sicílie a v jeho krvi se mísil původ sicilský, řecký, arabský i francouzský. Svůj život prožil v Kalifornii anebo na šňůrách s různorodými skupinami takřka po celém světě. Celý život neúnavně pracoval a zanechal obrovský a inspirativní odkaz. Zemřel 4. prosince 1993 na rakovinu prostaty ve věku pouhých 52 let. Na hudební scéně se neobjevila jiná osobnost, která by dokázala podobným způsobem překračovat hranice výchozího rockového stylově-žánrového rámce a pracovat s tak hlubokým smyslem pro detail. Hudba Franka Zappy je od poloviny 60. let, kdy vstoupil na scénu, plná složitých rytmů, proměn metrických vzorců, tempa a dynamických odstínů. 

Dorůžka, Zappa, Kocáb - Praha 1990

Vychází z rhythm & blues, ale místy se blíží jazzu, místy hudbě vážné. Paroduje dobové manýry rozličných směrů populární hudby 50. let i pozdějších směrů, a to takovým způsobem, že z nich dokáže při vší ironii vytěžit i maximum jejich estetických předností. K tomu přistupuje dobře pochopené poučení z tvorby avantgardních skladatelů, jakými byli Edgar Var`ese nebo Igor Stravinskij. Zappa se zároveň vždy zajímal o nejnovější výdobytky technologického rozvoje. Po dokonalém osvojení elektrické kytary jako nástroje rockových stylů i jazzrockových sólových improvizací získávaly mnohé jeho skladby nový rozměr od roku 1983.

Pořídil si takzvaný synclavier, který mu umožňoval pracovat pomocí počítačových programů prostřednictvím klaviatury s ještě složitějším a členitějším rytmickým potenciálem a zvukovým materiálem. Například použít nahrávku svého staršího kytarového sóla a melodii rozlámat na segmenty a přearanžovat tak, aby každý tón zněl v jiném zvukovém rejstříku. Jeho hudba je vždy bohatá na významové citace, odkazy a symboly. Množství narážek, odkazů a překvapivých souvislostí se projevuje v hudebních motivech, v textových obratech a sloganech i v průpovídkách, které na koncertech i studiových nahrávkách spojují jednotlivé skladby. 

Frank Zappa and The Mothers of Invention, 5. 10. 1968, Musikhalle, Hamburg

Některé narážky, odkazy a citace jsou pevně svázány s dobovou společenskou situací USA a pro českého posluchače bylo nelehké, někdy i nemožné jim všem rozumět. Přesto, spíše tak nějak intuitivně, Zappa našel právě v Československu nesmírné množství obdivovatelů a následovníků, počínaje proslulou undergroundovou skupinou Plastic People of the Universe, kterou k názvu inspirovala jedna z jeho písní. Autor nejkvalitnější zappovské biografie Neil Slaven jej nazval Elektrickým Don Quiotem. A vskutku, Frank Zappa jakoby celý život bojoval s větrnými mlýny. Pro nás, Čechoslováky, se stal vedle Johna Lennona jedním z nejsilnějších symbolů svobody a boje za demokratická práva. Už proto, že byl Američan (Amerika byla v našich očích zemí nezávislosti a svobody), ale také proto, že i v rodných Spojených státech tento muž, který se soustavně vysmíval společenským nešvarům, šťoural do politických problémů a stavěl se provokativně čelem ke všem možným překážkám, narážel ve své zemi na nejrůznější bariéry konvencí, předsudků a zákazů. 

02201805.jpeg

Výjimečnost Franka Zappy

Hudba Franka Zappy je plná harmonických a formových zvratů, tempových a dynamických odstínů, složitých střídaných rytmů a rychlých melodických skoků i dlouhých improvizací. Výchozím stylově-žánrovým hudebním druhem je Zappovi rock 60. let, avšak Zappova tvorba eklekticky přesahuje do ostatních oblastí, zejména do jazzu, jazz rocku a do soudobé vážné hudby. Kontext soudobé vážné hudby vychází zejména ze Zappova obdivu ke skladatelům jako Edgar Varèse, Igor Stravinský, Pierre Boulez, Charles Ives nebo Karlheinz Stockhausen.

Jaga Jazzist: Ve třinácti jsme zněli jako Zappa na acidu

02979349.jpeg

Mysleli jsme, že devítičlenná norská kapela Jaga Jazzist tráví v Praze už několik týdnů. Zkoušet na koncert s Prague Philharmonic Orchestra přece musí trvat nějakou dobu. Když ale přišli do studia Martin a Erik, jedni ze zakládajících členů Jagy, s naprostým klidem nám oznámili: „Přijeli jsme před pár minutami. Za chvilku jdeme cvičit s orchestrem a ještě tu nemáme nástroje.“

Důležitou součástí Zappovy hudby jsou hudební citace a odkazy na nejrůznější styly a žánry nebo konkrétní skladby, využívané často k parodickým účelům. Podobně i v textové rovině můžeme nacházet řadu souvislostí a návazností, zejména na kulturní sociální a politické reálie, vázané na americkou společnost. Zappa se otevřeně vysmíval nejrůznějším společenským předsudkům a nešvarům. Řadě dobově podmíněných souvislostí je dnes velmi obtížné porozumět, nicméně Zappova hudba je živá, aktuální a strhující i bez přímého porozumění textu. 

Připravili a uvádějí Petr Dorůžka, Josef Rauvolf a Aleš Opekar.