Nejdřív selfie, potom se něco dozvědět. Jdeme cestou vizuálů, které přilákají široké publikum, říká ředitel Přírodovědeckého muzea Ivo Macek
„Když u nás strávíte celý den, dozvíte se o přírodě takových věcí, že vám z toho praskne hlava,“ říká Ivo Macek, ředitel Přírodovědeckého muzea, které nedávno otevřelo interaktivní expozici Zázraky evoluce. V listopadu je budou následovat Okna do pravěku. O přírodě, povaze kamenů, ale i o tom, jak zaujmout taky ty, kteří nejraději chodí do zoo, mluvil ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Proč návštěvníky učit, když je můžeme inspirovat? Hláškou svého kamaráda, ředitele brněnského planetária Jiřího Duška, se řídil Ivo Macek, když před několika lety začal promýšlet budoucí podobu expozic Přírodovědeckého muzea. Zaktivoval v sobě vystudovaného odborníka na marketing a lásku k přírodě propojil s vědomím, že kdo stojí v koutě, toho druzí nenajdou. „Chtěl jsem, aby expozice byly atraktivní i pro ty, kteří se o ta témata jinak nezajímají, a tak jsme se rozhodli, že půjdeme cestou dobrých vizuálů,“ řekl ve Vizitce na adresu nedávno zpřístupněných Zázraků evoluce, které návštěvníkům ukazují, jak se z vody rodil život na planetě Zemi.
Kondor, krakatice a ti ostatní
Kvalitní světla, citlivá architektura expozice včetně práce s repasovaným historickým nábytkem, ale taky 3D projekce, obří krakatice, létající kondor, amazonský prales a evergreen, zrekonstruovaná obří kostra plejtváka myšoka – s tím vším se mohou návštěvníci Zázraků evoluce potkat a také vyfotit. „Na to se lidé chytnou, zastaví je to. Ale pořád jsou tam schované informace. Když strávíte v expozici celý den, dozvíte se o přírodě takových věcí, že vám z toho praskne hlava.“
Největší konkurencí Přírodovědeckého muzea je podle Ivo Macka zoologická zahrada – děti totiž milují zvířecí srst, chlupy a taky podmanivý pohled á la srnka Bambi. Klíčem tedy bylo vystavit dobře vypadající, skvěle vypreparovaná zvířata v realistické pozici, na čemž muzeum spolupracovalo se špičkovými preparátory. Pětadevadesát procent zvířat z fundusu muzea pochází právě ze zoologických zahrad, odkud se k preparaci odváží poté, co uhynou. Nový model mamuta, vyrobený v depozitáři v bývalých tréninkových cirkusových manéží, pak vznikl podle aktuálních oborových poznatků a ve spolupráci s paleontology.
Kameny mají povahu
Kromě managementu a marketingu vystudoval Ivo Macek geologii. Specializací je mineralog a ve Vizitce vysvětlil, proč je podle něj geologie živá věda. Věnovat se strukturám kamenů a jejich povaze, nikterak vzdálené té lidské, jej baví dodnes, žádnou sbírku ale doma nevlastní – to ostatně jakožto zaměstnanec Národního muzea ani nesmí. „Jsem spíš archivář, rád si zapisuju data, baví mě poznávat, jak věci fungují,“ konstatuje.
A taky často cestuje, přičemž nerad se vrací dvakrát na stejné místo a pro návrat volí vždy jinou trasu. Byl na Islandu, o kterém mluví jako o místě podobném tomu, jak to vypadalo v počátcích života na Zemi. Miluje Sibiř, neposkvrněnou oblast s čistou přírodou, kde učitele lákají na byt a možnost přivydělat si hledáním mamutích klů. V současné době chystá v muzeu druhou velikou expozici s názvem Okna do pravěku. Otevřena by měla být 23. listopadu a spolu se Zázraky evoluce se bude jednat o největší expoziční projekt v naší historii. Příroda se tu návštěvníkům představí na 3,5 tisících metrech čtverečních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
