Naučte se improvizovat. Kde? Třeba v divadle

30. říjen 2018
Improliga divadlo

Zálibu v improvizování v sobě objevili již jako náctiletí. V kulturních klubech potkali podobně nadšené vrstevníky a od té doby společně vystupují a trénují druhé.

Hosty ArtCafé byli bratři Filip a Ladislav Karda a Pavla Sedláčková, aktivní improvizátoři. S třicítkou improvizačních skupin se můžete setkat mimo jiné v rámci České improvizační ligy, takzvané Improligy.

Jam session bez akordů

Podle Pavly Sedláčkové, která se improvizacím věnuje od svých 11 let, převažují mezi improvizátory neherci. „Spousta dovedností se dá vytrénovat, nemusíte mít nutně herecké zázemí,“ podotýká. Improvizační techniky se totiž využívají i v zaměstnání, v kostele či při psychoterapii, talent tedy v sobě může rozpoznat i neherec. U divadelních improvizací se setkáme s celou paletou přístupů, každá improvizační skupina se většinou věnuje určité oblíbené technice. „Samotná improvizace sice nemůže být připravená, ale forma je daná pro každou skupinu. Přirovnala bych to k jazzu. Hudebníci při jam session také improvizují, ale každý z nich něco rád hraje.“

Improvizace je dialog. Pokud to děláte dobře, je to ta nejlepší forma divadla, říká anglický herec Matthew Whittle

Closer Each Day Company (Matthew Whittle třetí zprava)

Divadelní improvizace. Nepřipravený dramatický projev. Tento tvůrčí princip má celou řadu podob a forem. V Divadelních reflexích se zaměříme na dvě roviny – na improvizaci jako cíl, kdy divák sleduje představení, které vzniká tady a teď; a pak na improvizaci coby východisko a techniku vedoucí k více či méně ustálenému inscenačnímu tvaru.

Vymazat svůj reálný život

Filip Karda vystupuje společně se svým bratrem Ladislavem a často právě i s Pavlou Sedláčkovou. Podle něj lze improvizovat komediálně i na vážná témata. „Improvizační komedie je jenom jednou z improvizačních disciplín. Naopak se snažíme jít dál, aby se člověk nesnažil být jenom nekonečně vtipný.“ Podobně pracovali i čeští průkopníci improvizace Voskovec a Werich, jejich výstupy na forbínách nepokrývaly nutně jen legrační témata. Podle Filipa také platí, že pro přijetí tématu publikem je stěžejní, aby rozehranou situaci diváci znali i z vlastních životů. „Divák se musí s příběhem nějak ztotožnit,“ doplňuje Pavla Sedláčková. Přesto je podle ní důležité, aby improvizátor předtím než vstoupí na pódium, vymazal svůj reálný život a nepřenášel na scénu osobní situace. To potvrzuje i Ladislav Karda: „Co se děje na pódiu, je třeba mít oddělené od vlastního života.“

Poslechněte si celé ArtCafé včetně skladeb z nového alba Elvise Costella, které vybíral Michal Pařízek.

Spustit audio

Související