Napsal jsem knihu o naději, ne o utrpení. Peter Juščák představuje román A nezapomeň na labutě

Peter Juščák
Peter Juščák

V knize, jejíž českou verzi v tyto dny vydává nakladatelství Prostor, sleduje slovenský novinář, publicista a spisovatel osudy středoevropských žen odvlečených po druhé světové válce do stalinského gulagu. Ústřední příběh Ireny Kalaschové vypovídá o fatální nespravedlnosti, ztrátě rodiny a přátel, o utrpení a mateřské lásce, o vzdoru a vůli nikdy se nepoddat.

Čtěte takéBouřlivé vztahy, sexuální experimenty i vnitřní démoni. Vychází ilustrovaný životopis Davida Bowieho

I tento příběh vychází z reálného lidského osudu, který společně s desítkami dalších zachytil Juščák už v knize literatury faktu „Odvlečení" z roku 2001. Čím ho osud ženy neprávem obviněné ze špionáže oslovil natolik, že se rozhodl ztvárnit ho formou románu?: „Příběh Ireny mi vyprávěl jeden muž z Kežmaroku, který se narodil v pracovním táboře na Kolymě, což je území nad Magadanem, mezi Vladivostokem a Kamčatkou. Je to místo, kde se nacházely nejtvrdší sovětské lágry. Přestože Irena byla v šestém měsíci těhotenství, odsoudili ji k deseti letům vězení. Transport do tábora dítě nepřežilo, Irena potratila. Přesto se jí pak v příšerných podmínkách lágru narodilo další dítě, a tím dítětem byl právě tento muž.“

Obálka knihy A nezapomeň na labutě!

Podobně jako hlavní postava slavného románu Sofiina volba Williama Styrona je i Irena Kalaschová postavena před těžké dilema: buď podepíše souhlas s adopcí, což pro dítě znamená perspektivu života v přijatelných podmínkách, pro matku ovšem absolutní ztrátu dítěte. Anebo souhlas s adopcí nedá, což znamená, že se dítě dostane do některého ze sovětských dětských domovů, jejichž podmínky se příliš nelišily od těch táborových. Pro matku ovšem tato alternativa znamená naději dítě úplně neztratit.

Frida Kahlo a její mistrovská díla. Monografie mapuje bouřlivý život mexické malířky

Fridy Kahlo a její mistrovská díla

Komplexní vhled do života a tvorby mexické malířky Fridy Kahlo nabízí nová monografie anglického autora Juliana Beecrofta. Kniha Frida Kahlo a její mistrovská díla mapuje osobnostní i tvůrčí vývoj originální umělkyně, která se odmítala stát pasivní obětí svého osudu, a místo toho začala jedinečným jazykem, který ji proslavil po celém světě, malovat svou vlastní realitu.

Juščák v knize proniká hluboko do psychologie postavy stojící v hraniční životní situaci, autenticky a uvěřitelně zachycuje její myšlenkové i emoční pochody. Dostat se do spodních proudů ženské duše podle něj nebylo jednoduché: „Faktografického materiálu bylo hodně, toho lidského, kdy člověk začíná přemýšlet nad svým osudem a analyzuje sám sebe, bylo mnohem míň. Udělal jsem řadu rozhovorů, šel jsem i přes příběhy jiných žen. Zajímavých ženských osudů se mi podařilo najít celkem pět. S těmito ženami jsme místy vedli i velmi intimní rozhovory, jejichž tématem byly i vztahy s muži. Právě tyto vztahy byly často jedinou možností, jak kruté podmínky tábora přežít.“

Kromě Ireny Kalaschové přivádí Juščák „na scénu“ desítky dalších ženských postav, kterým nechybí detailní psychologická kresba. Kromě vězenkyň se soustředí i na charaktery dozorkyň, z nichž do popředí nejvýrazněji vystupuje postava Parasky.

Vraždy novinářů a vazby mafie na nejvyšší patra politiky. Iva Procházková představuje román Nekompromisně

Iva Procházková

Po kriminální televizní sérii „Vraždy v kruhu" a dvou detektivních románech „Muž na dně" (2014) a „Dívky nalehko" (2016) přichází spisovatelka Iva Procházková s novým textem. Autorka známá převážně jako úspěšná tvůrkyně knížek pro děti a mládež v něm tentokrát vkročila na pole politického thrilleru.

„Ptal jsem se, kdo je tato mladá žena, sama bývalá trestankyně, která obchází táborem a bije ostatní ženy. Dostal jsem se až do jejího dětství, které je plné traumatických zkušeností. To má za následek, že jedná krutě a zkratovitě, protože není schopná v sobě tuto zkušenost překonat. Podle maďarských kritiků je tato postava dobrým námětem pro zkoumání původu zla“, uzavírá autor.