Na dotek

Ještě nedávno by asi tento titul na plakátech "pohodového" divadla překvapil. Je totiž poučený "coolness" dramatikou, takže když ho na podzim roku 1999 poprvé do Čech přivezl londýnský Royal National Theatre, připadala inscenace mnoha divákům plzeňského festivalu až surová a nesnesitelně drsná - mimo jiné oplzlostí výraziva, která provází především scénu sexu po internetu. Ta roztáčí základní situace hry, pro niž se na světových jevištích ujal reklamní slogan "Sex, lži a internet".

Soudobý český slovník se za těch pár let ovšem posunul a v Hřebejkově inscenaci, v níž je vyzvednut především humor předlohy, jsou vulgarismy především spolehlivým "spouštěčem" smíchu. Do čtveřice postav režisér obsadil "své" filmové herce - neúspěšného novináře a spisovatele Dana hraje Marek Daniel, lékaře Larryho Jiří Macháček, v roli mladičké striptérky Alice se představila Kristýna Liška Boková, jako uměleckou fotografku Annu jsme mohli při premiéře vidět slovinskou herečku Natašu Burger. Hřebejk vzájemné setkávání postav, sex, krize a rozchody pojednává velmi civilně, jediným nadhledem a "náhledem" je humor - jen se trochu dává najevo, že je nejisté, zda jde pouze o sex či o lásku - a to se prostě stává. Marberova efektní a vtipná, ale zároveň mrazivá studie českých zákonů erotické přitažlivosti, odkrývající tragický mechanismus soudobých vztahů, tak byla hrubě zredukována na lehkou bulvární konverzačku. Jestliže dramatik využívá jejích postupů, režisér je činí zorným úhlem inscenace.

Na dotek|foto: Bohdan Holomíček, 2media.cz

Ničemu nepomáhá ani podivně nicneříkající scéna Jana Štěpánka. Postavy jsou jen jako hledáčkem "snímány" - Anna Nataši Burger je trochu bezmocná, spíš nejasná než nejednoznačná, chybí jí proměnlivost, hledání, váhavost... Snad aby se to diváka nedotklo, závěrečná sebevražda Alice je mu téměř zamlčena. I muži jsou jednostrunní - neurotičnost Danielova Dana není vnitřně zdůvodněna, Macháčkův Larry je bodrý sympaťák, za rozháranými vztahy a životy, v nichž je sex jediným záchytným háčkem bytí, chybí rozpornost, sobectví, vykořeněnost (to všechno jsou možnosti textu). Chybí neklid, otázky. Režisér se spokojil jen s konstatováním, že takoví prostě dnes jsme. Doufejme, že nejde o záměrně kýčovité zkreslování skutečnosti a že si Hřebejk hlubší rozměr vztahů, o nichž se hraje, uvědomil po premiéře. Značná naděje tkví v přeobsazení Anny - role této zvláštní femme fatale se nyní ujala zkušená a tvárná divadelní herečka Lenka Vlasáková.