Můj život beze mne - emocionální invaze
Smrt ve filmu může mít různé role. Někdy umírající hrdinové fungují jen jako ilustrace moci kohosi vyššího či vlastní bezmoci, někdy umírají, aby děj dostál spravedlnosti, někdy odcházejí pro efekt, někdy náhodně. Smrt jde napříč žánry, náročností, formáty i úspěchem. Nyní přichází do kin film, který je, ačkoli neukazuje nic, co by tu ještě nebylo, v pojetí tématu smrti v lecčems výjimečný. Ve spolupráci s Kanaďany ho natočila španělská režisérka, původní profesí historička, později se realizující v reklamní branži jako produkční, přičemž v tom, jak se jí sílu tématu podařilo "prodat", je vskutku ojedinělý. Řeč je o snímku Můj život beze mne.
Třiadvacetiletá šťastně vdaná matka dvou dětí Ann (Sarah Polley) se hned zkraje dozvídá, že před sebou má dva, maximálně tři měsíce života. Diagnóza je jasná, v tak mladém těle se rozrůstajícímu nádoru již zabránit nedá. Protagonistka příběhu nese tuto zprávu statečně a namísto propadání beznaději se rozhodne příbuzné o ničem neinformovat a zbytek života prožít na maximum. Většinu "úkolů", které si na seznam napíše (od poznání jiného muže než zatím jediného ve svém životě, vyhledání budoucí partnerky pro manžela, až po usmíření rodinných vztahů a zabezpečení dětí), se jí nakonec podaří realizovat, což koneckonců není až tak důležité.
Hlavní není samotný děj, který má poměrně - někdy možná až příliš - očekávatelnou až schematickou strukturu: partnerka, kterou Ann našla pro svého muže, má stejné jméno, když Ann nic netušící milenec nahlas předčítá z jeho oblíbené knihy, osud dívčí postavy se nápadně podobá jejímu atd... Důležité jsou vnitřní myšlenkové pochody hrdinky, její proměna a všudypřítomné ambivalentní emoce, které jí i jejím okolím cloumají - výkon Sarah Polley je excelentní. Devizou snímku je určitě fakt, že ho točila žena, u podobně emocionálního díla si dost dobře ani mužskou režii představit nelze.
Cynický divák by sice mohl namítnout, že téma umírající mladé dívky, dvojnásobné milované a milující matky, je vzhledem k předpokládané působivosti mírně vypočítavé. Můj život beze mne se ale rozhodně netváří jako komerčně zaměřená záležitost - minimálně ve srovnání s tematicky blízkými snímky jako Autumn In New York s Winonou Ryder či Step Mom se Susan Sarandon (proslavenější spíše Julií Roberts). Na to, aby sklízel masový úspěch, je příliš komorní, pomalý, smutný, beznadějný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
