Modrý strop a nábytek ve stylu funkcionalismu. V tomto pokoji žil a tvořil Jaroslav Ježek
Až budete příště procházet Kaprovou ulicí nedaleko Staroměstského náměstí v Praze, povšimněte si domu s číslem popisným 45. V bytě v prvním patře bydlel známý hudební skladatel Jaroslav Ježek. S rodiči a se sestrou se sem nastěhoval na začátku 20. let minulého století. V jednom z pokojů žil a tvořil do roku 1939, kdy s Janem Werichem emigroval do Spojených států.
Pokoj Jaroslava Ježka dostal své jméno především podle sytě modrého stropu. „Strop není úplně tmavomodrý, ale šmolkově modrý. V pokoji vidíme také šedomodré stěny a záclony. Ježek trpěl šedým zákalem a modrá barva mu dělala dobře. Viděl ostřeji,“ vysvětluje Věra Šustíková, kurátorka osobních pozůstalostí Českého muzea hudby, se kterou stojím uprostřed Modrého pokoje v pražské Kaprově ulici. Obdélníkovou místnost s výhledem na zadní trakt Městské knihovny v Praze nejprve využíval skladatelův otec, který byl krejčí.
Jaroslavu Ježkovi pokoj připadl po otcově smrti v roce 1926. Za pomoci přítele a spolupracovníka z Osvobozeného divadla architekta Františka Zelenky si ho zařídil podle svých potřeb. „Zelenka mu vymyslel, navrhl a nechal vyrobit nábytek na míru, který je tu dodneška. Je z černého dřeva s kovovými doplňky ve stylu funkcionalismu. V pokoji ho vidíme rozestavěný autenticky, podle dobových fotografií,“ říká moje průvodkyně. „Na pracovním stole se dochovala Ježkova psací souprava včetně výjimečně tlusté tužky. Máme dobovou fotografii, na které vidíme, jak psal. Viděl opravdu jen průzorem čtyři milimetry na jedno oko, druhé měl po nezdařené operaci úplně slepé, proto se musel naklonit nad papír velmi blízko. Je neuvěřitelné, kolik not a dopisů stihl tímto způsobem napsat. S touto tlustou tužkou dělal alespoň skici. Čistopisy už psal perem. Na stole vidíme také několik osobních předmětů a fotografií z Ježkovy pozůstalosti.“
Pražská stavba ovlivněná Středomořím. Rothmayerova vila se zachovala v autentické podobě
Vlastní vila architekta Otto Rothmayera na pražském Břevnově dříve připomínala maják uprostřed ničeho. Na pozemku obklopeném poli totiž žák a spolupracovník slovinského architekta Jože Plečnika postavil na konci 20. let minulého století stavbu, kterou tvoří kvádr a válec s několika malými okny. Okolí se za tu dobu proměnilo, ale vila inspirovaná Středomořím poutá pozornost dodnes.
Díky péči matky a sestry se Modrý pokoj zachoval v původní podobě. Návštěvníci si tak i dnes mohou prohlédnout Ježkovo tvůrčí zázemí. „Málokdy se dochová autentické prostředí. Pokud jeho skladby znáte, posloucháte je nebo hrajete, a pak sem přijdete a uvidíte, kde vznikaly, zapůsobí to na vás. Člověka překvapí, jak málo prostoru a zařízení mu stačilo. Uvědomíte si tu genialitu. Neměl žádné zvláštní prostředky, a přesto vytvořil tolik děl a závažných skladeb, dodává na závěr Věra Šustíková.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Otevírací doba: Každé úterý od 13 do 18 hodin
Vstupné: 20 Kč, snížené pak 10 Kč
Cesta: Linkou metra A nebo tramvají číslo 2, 17 nebo 18 do stanice Staroměstská, poté kousek pěšky.
