Miloš Urban: Jsem smířen s tím, že už nikdy nic nenapíšu
Spisovatel Miloš Urban rozděluje svou tvorbu na černé romány a na ostatní prózy. A do hororové řady Sedmikostelí, Hastrman, Stín katedrály nebo Lord Mord letos přibyl román Kar s podtitulem „pohřební hostina za jedno město“.
Urban vyrůstal v Karlových Varech, a tak se rozhodl toto město pohřbít a zároveň mu postavit pomník. „Chtěl jsem městu vrátit všechno dobré i všechno špatné, čeho jsem se tam dočkal. A negativní pocity převládly.“ Urban se vrátil k žánru hororu a nechal zmírající město kanibalisticky ohrožovat samo sebe.
Vrátil jsem se k terorizování svých postav.
Přesnou představu o počtu mrtvol ve svých knihách však Miloš Urban nemá. Původně chtěl román Kar doprovodit vlastními fotografiemi, ale nakonec mu nepřišly hodné příběhu a rovněž by zůstaly jeho pouhou ilustrací.
Jsem žák Gustava Flauberta: autor není nic a příběh je všechno.
Miloš Urban je náruživý čtenář, ale podle vlastních slov i hodně vybíravý: „Nejradši mám knížky, které sežerete za dva tři dny.“ Nikdy ale nenašel spisovatele, jehož dílo by přečetl beze zbytku a bez výhrad. Proto se sám nediví, když někteří čtenáři dávají přednost jeho černým románům a jiní třeba jeho prózám Poslední tečka za Rukopisy, Přišla z moře, Praga Piccola, Urbo Kune nebo Závěrka.
Už jsem toho napsal dost a už se tolik nebojím představy vakua.
Ze své knihovny vybírá spisovatel a nakladatelský redaktor Miloš Urban
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková.
Aktuálně je Miloš Urban bez inspirace, ale i bez zátěže něco psát. A přece, kam by případně umístil děj příštího románu? „Láká mě tržnice v pražských Holešovicích, kde bývala – jatka.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
