Mikuláš Medek: Text pro katalog výstavy

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Červené eso, olej na sololitu od Mikuláše Medka

Esejistickou formou zaznamenaný „scénář“ malířova tvůrčího procesu. Text vznikl u příležitosti výstavy, kterou Mikuláš Medek realizoval s Janem Koblasou v roce 1963 v Teplicích. Na Vltavě ho uvádíme v původně plánovaném termínu výstavy v Národní galerii Praha (Mikuláš Medek: Nahý v trní), která je však v souvislosti s pandemií odložená na podzim. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Aleš Vrzák
Připravil: Jiří Vondráček
Režie: Hana Kofránková
Natočeno: v roce 2006

Mikuláš Medek se narodil 3. listopadu 1926 v Praze jako mladší syn spisovatelů Rudolfa Medka (18901940) a Emily Medkové (18951953), dcery malíře Antonína Slavíčka (18701910). Malbou se začal Mikuláš Medek vážněji zabývat počátkem druhé světové války. Učil se z reprodukcí děl převážně francouzských malířů, a později – v roce 1942 přešel z kvarty Akademického gymnasia na Státní grafickou školu.

Poslední válečný rok prožil v „totálním nasazení“; tehdy se také stal členem studentské odbojové skupiny, s níž se v květnu 1945 účastnil pražského povstání. Ve studiu pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Odtud po jednom semestru přestoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou – studoval v ateliéru Františka Muziky a posléze v ateliéru Františka Tichého. V roce 1949 byl při tak zvaných prověrkách ze školy vyloučen. To už měl za sebou jedno tvůrčí období.

Poučení i východiska pro svou tvorbu nacházel Mikuláš Medek v surrealismu. Jako výslovně surrealistická ovšem označuje sám Medek svá dvě raná tvůrčí období: první vymezené lety 1944–1949 a druhé lety 1949–1951. V rozpětí let 1948–1951 se také nejsilněji prosazuje Medkův literární talent. Vzniká většina jeho básní, které ve svém účinu mnohdy předstihovaly malířskou realizaci, k níž tvořily jakýsi „scénář“.

Po vyloučení z vysoké školy nesměl Mikuláš Medek až do začátku 60. let vystavovat a živil se různými pracovními příležitostmi. Když ztroskotal jeho pokus o stálé zaměstnání ve smíchovské Škodovce, snažil se plně soustředit na vlastní tvorbu.

V roce 1951 se stal Mikuláš Medek spolu se svou ženou Emilou členem okruhu básníků a malířů, kteří se soustředili nejprve kolem Karla Teigeho. Výsledkem společných debat bylo deset ineditních sborníků Znamení zvěrokruhu, vydávaných od ledna do října 1951. Později, po Teigeho smrti pokračovali vletech 1953–1962 zbylí členové skupiny ve vydávání ineditních sborníků nazvaných Objekty 1–5. Mikuláš Medek zemřel 23. 8. 1974 v Praze.