Mihail Sebastian: Deník z roku 1941

Rumunský dramatik, prozaik, překladatel a divadelní kritik Mihail Sebastian (vl. jm. Josef Hechter, 1907–1945) patřil k nejpozoruhodnějším literárním osobnostem předválečného Rumunska. Absolvoval studia práv v Bukurešti a Paříži, ale už od dvaceti let se věnoval literatuře. Spolupracoval s řadou významných literárních periodik meziválečného období, díky svým kritickým článkům si získal na bukurešťské literární scéně hluboký respekt, známé byly i jeho literárněkritické studie, prózy a dramata.

Největší ohlas vzbudil jeho román Už dva tisíce let (1934, česky 2017), v němž se autor dotýká postavení Židů a antisemitismu formou výpovědi mladého židovského intelektuála, zaznamenávajícího zážitky z Paříže a Bukurešti od dvacátých do půli třicátých let 20. století. Román se subjektivní deníkovou formou i tématem osamocenosti hlásí k modernistické linii meziválečné prózy.

Padesát let po autorově smrti (Sebastian zemřel těsně po konci války na následky dopravní nehody) se v Rumunsku i ve Francii stal velkou literární událostí jeho Deník (Jurnal 1935–1944), literárně i historicky cenný dokument o kulturní a politické atmosféře dramatických let 1935–1944, o blízkých osobnostech, o pogromech a dalším pronásledování a vraždění židovského obyvatelstva.

Čtěte také

Leonid Nikolajevič Andrejev: Deník 1914–19 (poznámky soukromého charakteru, jen pro mne)

Rumunsky vyšel Sebastianův Deník roku 1996, francouzský překlad je z roku 2003. Český překlad Jindřicha Vacka vyšel roku 2003 v nakladatelství Sefer.

Sebastianův Deník je zároveň tvůrčím deníkem spisovatele, důvěrnou zpovědí mladého muže i svědectvím vnímavého židovského intelektuála žijícího v Rumunsku třicátých a čtyřicátých let 20. století o postupující fašizaci rumunského státu. Vzhledem k tomu, že Sebastianovo dílo později zastínila tvorba jiných autorů, Deník paradoxně zůstal jeho nejvýznamnější knihou, knihou překračující hranice literatury.