Michal Škoda: Hledání pozitivního prázdna je pro mě důležité téma

4. říjen 2018
Michal Škoda

Výtvarný umělec a zároveň jeden z nejvýraznějších kurátorů Michal Škoda vede už dvacet let Galerii současného umění a architektury Domu umění v Českých Budějovicích, která se za tu dobu stala prestižní institucí s mezinárodním přesahem.

V druhé polovině sedmdesátých let absolvoval Střední keramickou školu v Bechyni a s keramickou hlínou také na začátku své umělecké kariéry pracoval. Kolem roku 1993 ale keramické objekty organického tvarosloví opustil a rozhodl se pro nový začátek a zcela jiný přístup k tvorbě. Téma, které sochaře Michala Škodu od té doby zajímá a kterému se ve své tvorbě, ale i kurátorské činnosti věnuje, je prostor a architektura.

Zajímá mě člověk v prostoru a architektura mě zajímá jako místo pro člověka. Samozřejmě sleduju architekturu po všech stránkách, ale není pro mě prioritní to stavění samo o sobě, jako spíše to, co nám architektura dává. Jsou to věci spojené s naším bytím a každodenností.

S tématem prostoru souvisí v tvorbě Michala Škody také prázdno. V galerii Na shledanou, která se nachází v prostorách nikdy nezprovozněné smuteční síně, jež byla v rámci „Akce Z“ vybudována v osmdesátých letech ve volyňské Malsičce, vytvořil intervenci, kterou nazval Přítomnost absence.

Prázdno je bezvadný. To prázdno, kde něco začíná. Nemyslím nihilismus, ale pozitivní prázdno, ve kterém vidím strašnou sílu spojenou s duchovní oblastí.

Jak Michal Škoda v pořadu Vizitka připomíná, zásadní pro jeho umělecké směřování bylo pozvání vedoucího Centra teologie a umění při Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy Norberta Schmidta, který v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu v Praze jako kurátor doprovází intervence současného umění v historickém sakrálním prostoru. Sochař v rámci předvelikonočního popelce umělců tehdy chrámový prostor zatarasil hned u vchodu velkým zrcadlem. Cestu ke středobodu chrámu–oltáři tak clonil pohled na sebe sama. Intervence oboustranného zrcadla byla navíc vytvořena tak, aby do posvátného prostoru zvenčí vtahovala profánní svět a zároveň odrážela vnitřek chrámu včetně liturgického dění, které se tam odehrává. Kurátor Norbert Schmidt o Škodově intervenci tehdy hovořil jako o otevřené otázce nad opravdovostí, autenticitou a vůbec základním smyslem našeho posvátného divadla.

V současné době se vedle českobudějovické Galerie současného umění a architektury, kterou Michal Škoda už dvě dekády vede, s jeho tvorbou i kurátorskou činností mohou návštěvníci setkávat například také v pražské galerii Kvalitář, kde právě probíhá výstava japonských umělců Atsuo Hukudy a Shuheie Fukudy, kterou Škoda kurátorsky připravil.