Michal Pěchouček i Tvůrčí Afrika
Každý rok na jaře vysílá Kateřina Rathouská rozhovor s výtvarníkem, kurátorem, scénografem a divadelním režisérem Michalem Pěchoučkem. Nejinak tomu je i letos. Hlavním tématem sobotní Noční Čajovny bude inscenace Marbot ve Studiu Hrdinů, na které se tento všestranný umělec podílel. Premiéru měla 6. března.
Společně se šéfem zmíněné scény Janem Horákem vytvořil Pěchouček už před časem nerozlučnou uměleckou dvojici.
Fiktivní Marbot se objevuje ve stejnojmenné próze Wolfganga Hildesheimera. „Jedná se o román napsaný dokumentární formou, kde se hlavní postava setkává s osobnostmi literárního a výtvarného světa první třetiny devatenáctého století a vede s nimi dialog,“ dodávají tvůrci. „Román přiznaně zpochybňuje pečlivě vytvářenou fikci a zároveň si klade otázky vztahu mezi uměním a skutečností.“
Adaptace nakládá s předlohou velmi volně. Marbota nechává rozmlouvat s Johannem Wolfgangem Goethem. „Obrací se na něj jako na autora románu o svobodě Utrpení mladého Werthera. K tomuto kroku Marbota přivedl jeho incestní vztah se svou matkou, jehož naplnění způsobilo jejich vzájemné a definitivní odloučení. Vnitřní obhajoba milostného vztahu s matkou má pro něj jediné možné, byť marné, východisko, tedy seznamování se s evropskou kulturou, především s literaturou a výtvarným uměním. Vytvoří tak utopický koncept umělecké kritiky, jejímž základem je psychoanalýza a který je divákovi zprostředkován především svébytným řešením výtvarné podoby naší inscenace.“
Jaký názor mají na tento zvláštní divadelní kus kritici a publicisté? Jakub Škorpil hovoří o „teatralizované eseji, kde jsou si slovo i obraz rovny a kde přímé sdělení nenese každá jednotlivá věta, ale více jejich řazení, vzájemná pozice.“
Podle Vladimíra Mikulky představení nesklouzne k jednotvárné nudě „také díky oběma protagonistům. Jiří Štrébl drží Goetha na hraně samolibého páprdy a citlivého umělce náchylného k hlubokým úvahám i sebezpytu (občas jsou z toho vysloveně komické výstupy – sympatické ale je, že se vážnost a ironie neustále přelévají), Bohdan Bláhovec přichází s neherecky provedenou figurou, která se s dráždivou samozřejmostí protiví všem běžným činoherním pravidlům. (…) Pěchouček s Horákem si mohou na konto připsat další inscenaci, jejíž hlavní předností je spíš než obsah či sdělení nejednoznačná, uvolněná a ironicky zamlžená atmosféra.“
Ke konci pořadu ještě přijde na řadu rubrika Předpůlnoční telefonát, ve které zazní pozvánka na festival Tvůrčí Afrika. Promluví o něm dramaturgyně Lucie Němečková. Přehlídka se koná 14. a 15. května a jejím hostem bude konžský dramatik, prozaik, básník a filmař Léandre-Alain Baker.
Český rozhlas Vltava, 9. května od 23 hodin a 15 minut
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
